Národní galerie vystavuje vizionáře a outsidera Zdenka Rykra
Osobnost i dílo Zdenka Rykra lze jen obtížně definovat. Na jedné straně stojí outsider umělecké komunity, na straně druhé průkopník a inovátor na poli propagační grafiky. Jeho volná tvorba kolísá mezi řadou stylů od expresionismu přes kubismus, novoklasicismus až k surrealismu – Rykr byl konzervativní a avantgardní zároveň. Jeho reklamní tvorbu lze naopak definovat zcela jednoznačně – jako moderní a ve své době vizionářskou. Ve 20. a 30. letech minulého století tak díky Rykrovi vznikla mimo jiné legendární vizuální podoba značky Orion. Národní galerie v Praze ve spolupráci s nástupcem čokoládovny Orion, firmou Nestlé Česko, představuje na výstavě Zdenek Rykr a továrna na čokoládu ve Veletržním paláci od 27. května do 28. srpna tvorbu stále poněkud pozapomenutého autora v její plné šíři.
„Zdenek Rykr přitahuje rezignací na konkrétní výtvarný styl i oscilací mezi volnou a komerční tvorbou. Jako jednadvacetiletý student dějin umění a archeologie dostal nabídku od rozmáhající se čokoládové továrny. Pro značku Orion pak úspěšně tvořil až do roku 1939. Rykr byl přesvědčen, že dobrá a kvalitní reklama může kultivovat vkus diváka i veřejný prostor,“ říká autor výstavy Vojtěch Lahoda.
Rykr předurčil vizuální podobu sladkostí, bonbonů a čokolády Orion-Maršner, později Orion, je autorem legendární čokoládové hvězdy i obalu tyčinky Kofila, který se s dílčími změnami zachoval dodnes. Rykr ovšem nebyl pouze vynikajícím grafikem – pro značku redigoval časopis Čokoládový svět a podílel se třeba i na prezentaci cukrovinek přímo v obchodech.
„V roce 1921 zahájila s Rykrem spolupráci První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu, dodnes známá pod značkou Orion. Firma díky němu získala prestižní ceny na světových výstavách – v roce 1929 v Barceloně, v roce 1935 v Bruselu či o rok později v Paříži,“ popisuje Torben Emborg, generální ředitel Nestlé Česko, a dodává: „Jsme hrdí na naše lokální dědictví a na to, že výrobky nesoucí čokoládovou hvězdu Orion mají stále domov v České republice. Spolupráce s českými umělci pokračuje i v dnešní době.“
Zdenek Rykr tvořil i pro další značky tehdejší doby jako byly Čedok, Káva Kulík, Palaba Slaný, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě – malbě, kresbě, karikatuře, ale také žurnalistice – podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.
„V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jenž měly vliv na další vývoj tuzemského umění,“ uvádí Vojtěch Lahoda. Již v roce 1921, jakožto samouk a student, vystavoval se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech vystavoval v Paříži v Salónu Nadnezávislých. V roce 1937 se výrazně podílel na expozici Lázeňství v Československém pavilónu od architekta Jaromíra Krejcara na Světové výstavě v Paříži. Výstava poukazuje také na Rykrovo přátelství s Jaromírem Funkem nebo na okrajové surrealisty kolem Jindřicha Chalupeckého jako byli František Hudeček nebo František Janoušek.
Důležitou roli sehrály v Rykrově životě i tvorbě časté změny bydliště – z rodné Chotěboře se stěhoval do Kolína, Chyše, Prahy, Paříže, působil také ve Španělsku. Neustále cestoval, od Německa a Belgie až po Řecko a Rhodos. V jeho životě sehrála osudovou úlohu železnice. Narodil se na chotěbořském nádraží, na kolínském nádraží nějakou dobu žil a mnoho času strávil ve vlacích na trase Praha–Kolín a Praha–Paříž. V roce 1934 namaloval takřka manifestační obraz malé prázdné nádražní čekárny Pryč!, podle něhož pojmenoval vlastní výstavu v roce 1934. Rykr svůj život ukončil dobrovolně pod tlakem nacistické okupace v roce 1940 skokem pod vlak na železniční trati pod Barrandovem.
Výstava v Národní galerii představuje obsáhlý soubor Rykrových obrazů, soch, kreseb a dalších výtvarných technik, stejně jako desítky grafických prací a materiály dokumentující umělcův pracovní i soukromý život. Navzdory řadě úspěchů byla Rykrova tvorba za jeho života tvrdě kritizována. „Je zajímavé sledovat, jak byla Rykrova díla aktuální tehdy a jak jsou stále aktuální dnes. Pevně věřím, že výstava umožní pochopit výraznou aktuálnost Rykrova projevu, který byl ve své době považován za laboratorně experimentální a nesrozumitelný,“ dodává Vojtěch Lahoda.
Výstava bude zahájena 26. května vernisáží ve Veletržním paláci, o den později proběhne odpolední rodinná vernisáž spojená s dětským programem. K výstavě vznikl stejnojmenný katalog a připraven je také obsáhlý doprovodný program. Vedle tradičních komentovaných prohlídek či výtvarných dílen a programů pro školy, proběhne i několik speciálních akcí inspirovaných umělcovým životem – třeba prohlídka výstavy a ilustrované vyprávění umělce Pavla Ryšky. 14. června proběhne slavnostní vyhlášení soutěže pro designéry o návrh limitované edice tyčinky Kofila spojené s přednáškou o reklamní tvorbě a marketingových strategiích vytvářených Zdenkem Rykrem pro čokoládovnu Orion. Designéři a umělci mohou svoje návrhy posílat do 26. května – více informací na webu Czechdesign.
