Ikony – okna do nebe. Svědci tisícileté křesťanské kultury vás osloví v Muzeu církevního umění

Západočeské muzeum v Plzni ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře připravilo výstavu Ikony – okna do nebe. Její slavnostní zahájení v  Muzeu církevního umění plzeňské diecéze se uskuteční ve čtvrtek 21. května a pro veřejnost bude otevřena od 22. května v letním  refektáři. Kurátorem výstavy je Luděk Krčmář a autory Ludmila Mikulová a Jakub Smrčka.

„Ikony, náboženské obrazy východního křesťanství, jsou po staletí vnímány jako díla bytostně duchovní a  současně tajuplná a hodná úcty. Je to dáno jejich bytostnou symbolikou, v níž postavy svatých reprezentují božskou skutečnost a do obrazu jsou jakoby vepsány pravdy víry. Právě ty v ikonách východní křesťané uctívají a věří, že prostřednictvím ikon komunikuje realita božská s realitou svět. Ikony jsou tak jakýmisi okny mezi nebem a zemí a náboženská úcta neplatí jim jako předmětu ale svaté skutečnosti, kterou zastupují. Tvorba ikon není vnímána jako individuální umělecká činnost ale jako předávání zprávy a  porozumění boží pravdě. Ikony se nemalují, ale píší. Ikonopisec smí uplatnit svou výtvarnou invenci, ale v  rámci přesně stanovených pravidel, protože jeho talent je zde zcela ve službě sdělení víry,“ sdělil autor výstavy Jakub Smrčka.

Mystickou přitažlivost k sobě vážou ikony, které se dostaly do prostoru západní křesťanské tradice. Byzantskou ikonou je posvátný obraz Černé matky Boží z Čenstochové a ideové spojení s ikonami nesou též západní gotické malby zejména Krista a Panny Marie.

Do sbírky Husitského muzea byla na konci 90. let 20. stol. zařazena část ikon, které byly objeveny jako pašovaný lup zlodějských gangů, které plenily stovky kostelů pravoslavné a řeckokatolické církve v Polsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. Pokud se nepodařilo nalézt původního majitele, aby mohla být díla vrácena, stala se součástí státních muzejních sbírek. Díky tomu však mohou nyní žít svůj „druhý život“ a sloužit veřejnosti prostřednictvím výstav. Čas strávený s ikonami je chvílí ztišení a meditace a představuje duchovní i duševní obohacení pro každého, kdo je ochoten nechat se oslovit těmito svědky tisícileté křesťanské kultury. Vystavovaný soubor je doplněn také ikonou sv. archanděla Michaela z pozůstalosti manželů Edvarda a Hany Benešových, jimž ji daroval rumunský ministr zahraničí a spolutvůrce tzv. Malé dohody, Nicolae Titulescu.

Výstava potrvá do 23. srpna.

Zdroj: Západočeské muzeum v Plzni

Na repro obrazu: Bohorodička Glykofilúsa Vladimirská, Rusko, pol. 19. Století, foto archiv Husitského muzea v Táboře

  •  

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *