Literární kavárna ve Ctěnicích zahajuje v úterý 13. října

Zámek ve Ctěnicích na okraji Prahy pořádá pravidelný cyklus pořadů Literární kavárna, který zahajuje v úterý 13. října ve 14 hodin zahraniční reportérka Českého rozhlasu Marie Woodhamsová. Do podzimních Ctěnic si ke kávě pozvala dramaturgyní Dobrého rána ČRo Dvojka Reginou Prouzovou Květoňovou.

Ve Ctěnicích, na severovýchodním okraji Prahy, najdete romantický zámecký areál, který je ideálním cílem pro cyklisty a rodiny s dětmi. V areálu zámku najdete také romantické ubytování v bývalé sýpce.

V romantickém areálu najdete krásný park a zámek.  Areál ctěnického zámku náleží v současnosti do správy Muzea hlavního města Prahy. Výstavy a zábavné akce chystané ve Ctěnicích budou určeny především pro rodiny s dětmi.

Najdete zde také velmi zajímavou stálou expozici Řemesla v pořádku. Jedná se o specifickou sbírku dokládající historii a způsoby prezentace řemeslných spolků. Expozice představuje společenský fenomén profesního sdružování řemeslníků do skupin tzv. pořádků.

Termín pořádek, užívaný u nás v novověku, vyjadřoval jistotu, kterou řemeslníci díky síle svého sdružení měli, a zároveň dával najevo, že vše se děje v souladu s určitými pravidly.

Na výstavě uvidíte světově unikátní předměty, jako je například torzo slavnostní korouhve pražského cechu řezníků, které dosahuje výšky téměř 3 metry a šířky 2 metry. Samotná korouhev dosahovala velikosti nejméně 5 x 3 metry. Dochovaná část zachycuje portrét císaře Karla VI. vymalovaný jeho dvorním malířem Johannem Gottfriedem Auerbachem, na druhé straně je figura lva s datací 1730. Jedná se o jeden z mála obrazů tohoto umělce dochovaný v našich sbírkách, který byl objeven až v souvislosti s přípravou této expozice.

Dále zde najdete řadu náročně zdobených pokladen, z nichž některé budou instalovány otevřené. Bude tak možné proniknout do tajemství tajných zásuvek, které truhly často mívaly. K vidění zde je i slavnostní cínové nádobí zdobené rytinami cechovních znaků. Představeny budou unikátní mistrovské práce, které vytvářel tovaryš, když se chtěl stát mistrem. Tou nejpozoruhodnější je mistrovská práce pasíře Isaaca ze Starého Města Pražského z roku 1820, která představuje poslední večeři Páně.

Z historie zámku: původně na místě zámku stávala gotická tvrz, která byla roku 1550 přestavěna Mikulášem Hrtanem z Harasova na renesanční zámek. V 18.století byl zámek přestavěn do klasicistní podoby a tato podoba se s drobnými úpravami dochovala dodnes. Posledním soukromým majitelem zámku byl vídeňský velkoobchodník a podnikatel Alexandr Schöller. Od roku 1945 zámek chátral a proto byl roku 1993 převeden do vlastnictví hlavního města Prahy. Součástí areálu je zámecký park, hospodářské budovy a jízdárna.