TIP NA VÝLET: Znáte Český Krumlov jako své boty? Nevěřím!

Vítejte v jedné z Bran Šumavy

Spolu s dalšími městy Šumavského podhůří jako Sušice, Vimperk, nebo Prachatice bývá Český Krumlov nazýván Branou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl zvláště mezi spisovateli a básníky vnímán jako hlavní město Šumavy. Jméno Krumlov pochází z německého Krumme Aue, česky křivý luh, což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. A právě bez ní by město ztratilo část svého kouzla. Vltava obkružuje staré město i hradní ostroh. Na nábřeží si můžete odpočinout v řadě kaváren, hospůdek a restaurací a v létě pozorovat vodáky.

Český Krumlov s třinácti tisíci obyvateli je po Praze druhé turisticky nejnavštěvovanější místo České republiky. Díky zachovalému středověkému jádru města je zařazen od roku 1963 do městské památkové rezervace a od roku 1992 je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Atmosféru města vytváří křivolaké uličky s hospůdkami, kavárnami, středověkými krčmami a nočními kluby, rozmanitá zákoutí a unikátní komplex měšťanských domů s impozantní dominantou zámku nad meandrem Vltavy. Na své si tu přichází i milovníci výstav, koncertů, hudebních festivalů či divadelních představení, muzeí i butiků s rozličným zbožím. Teď na přelomu zimy a jara je to tady určitě mnohem „pohodlnější“ než v sezoně. Nikde se totiž nemusíte tlačit a dav vám nebrání zastavit se právě u té výlohy, u které chcete.

Majetek Rožmberků, ale také císaře

V minulosti byl Krumlov sídelním městem mnoha mocných českých rodů – Vítkovců, pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Český Krumlov byl zároveň hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918 i Krumlovského vévodství a Dominia schwarzenberského.

Někdy ve 13. století vznikla mezi zákruty řeky Vltavy obchodní osada, kterou listina Jindřicha I. z Rožmberka a jeho syna Petra z roku 1309 poprvé v textu výslovně uvádí jako město. Roku 1302 vymřela zdejší větev Vítkovců a dědictví s povolením krále Václava II. spadlo do klína pánům z Rožmberka, kteří byli další větvi rodu Vítkovců. Rožmberkové se přesídlili z Rožmberka na Krumlov, čímž se město stalo střediskem rozsáhlého panství. Doba rozkvětu města je spojena právě s vládou pánů z Rožmberka (1302–1602). Ti soustavně rozšiřovali své panství a město vzkvétalo. Většina současných obdivovaných gotických a renesančních památek pochází právě z jejich doby.

Ve středověku ležel Krumlov v místě, kde se střetávalo české vnitrozemí s rakouským a bavorským podunajským prostorem a severní Itálií. To se projevilo i na tváři města a zámku, které výrazně ovlivnila italská renesance.

V 15. století se ve městě otevírají doly na stříbro a v roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Začátkem 17. století jsou rudné žíly vytěženy a město se více orientuje na zemědělskou výrobu, zakládá hospodářské dvory a rybníky. Roku 1601 kupuje Krumlov císař Rudolf II. od zadluženého posledního Rožmberka Petra Voka. Vládne v něm dvacet let.

Během 17. století bylo město několikrát vypleněno, za třicetileté války několikrát obsazeno vojsky. Císař Ferdinand II. roku 1622 věnoval celé město Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření tohoto rodu, přešlo krumlovské panství do rukou rodu Schwarzenberků, kterým zůstalo až do roku 1940. Kvůli převaze německého obyvatelstva nad českým bylo po mnichovském diktátu roku 1938 připojeno k Německé říši. V roce 1945 panství osvobodila americká armáda.

Druhý největší zámecký komplex v Česku

Dominantou města je hrad a zámek nad jedním z ohybů Vltavy. Svou rozlohou přes šest hektarů je to po Pražském hradě druhý největší hradní a zámecký komplex v Čechách. Ročně ho navštíví přes 300 tisíc lidí. Jeho interiéry jsou otevřeny od dubna do října, ale i přes zimu do něho proudí malé i větší skupiny milovníků krásy a historie. Z těch zahraničních je nejvíc Korejců. Poznáte je už zdálky, protože bez mobilu, fotoaparátu a tabletu neudělají ani krok. A vlastně si všechno prohlížejí jen přes displej či obrazovku. Kdo se dívá na nekonečný český seriál Ulice, určitě ho při sledování fotících se návštěvníků napadne přirovnání „Slečna Všechnofotím“.

Zámek je ve vlastnictví státu a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Stojí na strmém a dlouhém skalním ostrohu, který z jihu obtéká Vltava a ze severu Polečnice. Do předhradí se vstupuje ze čtvrti Latrán, z jihu Zámeckými schody nebo z východu Červenou branou.

Západním křídlem se prochází na Plášťový most z roku 1764. Unikátní pětiposchoďový most přes hluboký tesaný příkop spojuje Horní hrad s budovou zámeckého divadla a zahradami. Nejvyšší dvě patra mostu jsou kryté chodby z paláce do divadla a zahrad. Barokní zámecké divadlo z let 1766–1767 je jedno z nejlépe zachovaných barokních divadel na světě.

Na krumlovském zámku má tradici starou přes 400 let chov medvědů. Poprvé se medvědi v Krumlově objevili v 16. století. Jejich chovem chtěli Rožmberkové demonstrovat svůj údajný původ a příbuzenství s římským rodem Orsiniů. Přímo v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím je chov medvědů doložen až po roce 1700 a s určitými přestávkami se tam chovají dodnes. Pokud medvědy teplý březen už probudil, mohou návštěvníci obdivovat jejich majestátní pohyby a chování. Nyní v medvědinci žijí třiatřicetiletá Kateřina a pětadvacetiletá Marie Terezie. Medvěd Vok musel být v červenci 2016 uspán kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Vok byl otcem tří medvědů, kteří hráli v dětském seriálu Méďové.

Krumlovské unikáty

Hned kousek od zámku, ze čtvrti Latrán, můžete vstoupit do Řemeslné uličky. Vznikla nedávno v areálu klášterů minoritů a klaristek. Návštěvník má možnost prohlédnout a osahat si autentické vybavení jednotlivých řemeslných historických dílen a také si sám řemeslo vyzkoušet. Je to vlastně taková výstava, kde nejen koukáte, ale můžete se i zapojit. Je tady krejčovna, barvírna, pekárna, sedlárna či kovárna. (A ke kovárně jedna zajímavost: zdejším mistrům s ušpiněnou zástěrou a s rukama jako lamželezo chodí pomáhat sedmnáctiletá studentka. Kovařina jí prý voní a kdo viděl, jak se ohání kladivem a buší do rozžhaveného železa, nestačí se divit.)

Když pak půjdete dál čtvrtí Latrán směrem k hlavnímu krumlovskému náměstí, přejdete dřevěný most přes Vltavu, na němž buď někdo hraje na housle, harmoniku, na píšťalu, anebo jen sedí ve švejkovském oblečení a žebrá, narazíte na další unikát. Tím je muzeum obchodu, kde to nádherně voní vanilkou a sušeným ovocem. U vchodu vás přivítá majitel a hned vysvětluje, jak dřív vypadal obchod se zbožím koloniálním. Každému zájemci ukáže historické reklamní předměty, a kdo by je chtěl mít doma, prodá mu jejich repliky. Jinak v rozsáhlé expozici najdete sbírku různých kas a pokladen, plničky lahví a tehdejší módní oblečení prodavaček a zákaznic. A ještě jednu unikátnost krumlovské muzeum obchodu má – neplatí se tam vstupné.

Tak co, opravdu znáte Český Krumlov jako své boty? Ani po další návštěvě o tom nejsem přesvědčen. Tentokrát jsem nebyl ani v jedné galerii, v zámecké zahradě s otáčivým divadelním hledištěm, nešel jsem Budějovickou bránou, nic jsem neochutnal v hospůdce přímo na břehu Vltavy a ani těch kaváren moc nebylo. A zapomněl už jsem také, jak to bylo s pověstí o vodních skřítcích a vědmě Annabele. Prostě – do Krumlova pojedu zase!

Zdroj:rodinaonline.cz