“Nevím, co mám dělat. Pomozte mi…” Denně se na Linku bezpečí nedovolá tisíc dětí
„Haló, potřebuju pomoc. Naši se rozvádí, pořád se doma hádají a já už to dýl nevydržím. Zkoušela jsem jim říct, ať toho nechají, ale jen se to zhoršilo. Přemýšlím, že uteču. Ale co brácha, ještě nechodí do školy, a samotného ho tam nemůžu nechat. Chtějí po mně, abych řekla, u koho chci po rozvodu být. Ale já nevím. Pomozte mi…“ Tak vypadá jeden modelový případ z pěti stovek hovorů , které každý den „odbaví“ Linka bezpečí, největší a nejdéle fungující celostátní krizová linka pro děti a mladistvé do 26 let. Volajícím z celé České republiky je číslo 116 111 dostupné zdarma, jeho nepřetržitý provoz zajišťuje na sto odborníků. Jen v loňském roce na ní konzultanti přijali 170 tisíc nešťastných volání. Za pětadvacet let, co fungují, si vyslechli deset a půl milionu „ošklivých“ příběhů.
Denně na Lince bezpečí vyslechnou a poradí až pěti stovkám dětí. Téměř tisíc se jich ale z kapacitních důvodů denně nedovolá. I proto Linka bezpečí letos zahájila osvětovou kampaň v šesti krajích. Jejím cílem je získat finanční prostředky na zvýšení kapacity a umožnit tak dovolat se každému, kdo pomoc Linky bezpečí potřebuje. Jen pro ilustraci, každý další psycholog či terapeut u telefonního sluchátka přijde ročně na víc než 600 tisíc korun…
Panuje tam přísná anonymita
Odborníci Linky bezpečí se léta setkávají s trvalými bolestnými tématy, jako jsou trápení v důsledku problémů v rodině, například kvůli rozvodu rodičů. Skoro třetina volajících si neví rady se vztahy ve škole a s vrstevníky, s psychické potížemi chce poradit také skoro třetina hovorů. Děti se ptají i na věci ohledně sexuálního zrání. Výjimkou ale nejsou ani případy týrání a myšlenky na sebevraždu. S příchodem mobilních telefonů a nových technologií se Linka bezpečí musela vypořádat se vzrůstajícím trendem v oblasti šikany a kyberšikany. „Problémy šikany tvoří jedenáct procent ze všech témat, která děti s Linkou bezpečí probírají, ať už telefonicky, nebo prostřednictvím e-mailu či chatu,“ uvádí vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.
Nejčastějším volajícím je dívka ve věku 13 až 15 let. O trochu méně je hochů, nejvíc kolem patnácti roků. Děvčata řeší nejčastěji rodinné a partnerské vztahy, chlapci šikanu, vrstevnické vztahy a vztahy s kamarády. „Srovnáme-li současnou situaci s obdobím před deseti lety, jsou dnešní děti mnohem zranitelnější. Míra flustrační tolerance je znatelně nižší než u předchozí generace. Děti hůř zvládají stresové a méně závažné situace a jsou více podrážděné. A co je alarmující, ještě před deseti lety bylo i pro nás celkem neznámým pojmem sebepoškozování, které je – bohužel – doslova fenoménem posledních let,“ říká Kateřina Lišková.
Za rok 2018 Linka bezpečí na základě volání přímo na určené místo třiasedmdesátkrát posílala policii, záchranku či úředníka orgánu sociálněprávní ochrany dětí. To už ale šlo o ohrožení života. Jinak se zachovává přísná anonymita. Kdokoliv na krizovou linku zavolá, nemusí se představit jménem ani říkat žádné další osobní údaje. Kde bydlí nebo kam chodí do školy řekne volající jen když to sám bude chtít.
Pomoc často potřebují i rodiče
Linka bezpečí nepomáhá jen dětem, ale zajišťuje komplexní péči o rodinu a dítě. Už osmnáct let provozuje také Rodičovskou linku (606 021 021). Ta nabízí krizovou pomoc a rodinné poradenství pro dospělé, kteří jednají v zájmu dítěte. „Také rodiče čím dál častěji potřebují bezpečný prostor pro sdílení svých starostí a obav nebo potřebu konzultovat s odborníkem své výchovné postupy či rodinnou situaci. Je to dáno poměrně vysokou mírou rozvodovosti. Velké množství dětí vyrůstá jen s jedním rodičem nebo se v průběhu svého života musí adaptovat na mnoho změn ve svém rodinném zázemí. Všechny tyto faktory mají výrazný vliv na pohodu a vztahy v rodině, které se ve výchově bezprostředně odrážejí,“ vysvětluje vedoucí Rodičovské linky Kateřina Schmidová.
Mezi hlavní témata Rodičovské linky patří výchovné obtíže u dětí, rozvody, předrozvodové a porozvodové uspořádání péče o dítě, týraní a zneužívání dětí, psychické či školní obtíže u dětí a šikana. Za rok 2018 linka odbavila 1456 volajících.
O pomoc volá i Linka bezpečí
Pomoc potřebuje ale i Linka bezpečí. Je nestátní neziskovou organizací, kterou podporují ministerstva práce a vnitra. Loni jí přispěly do výše šedesáti procent nákladů. Zbytek pokryly nadace a finanční dary lidí. Průměrný pravidelný měsíční dar v roce 2018 činil 341 Kč. „Bohužel to ale stále nestačí. Volajících je mnohem víc, než jsme schopni z kapacitních důvodů odbavit. Nedovolatelnost na Linku bezpečí je alarmující,“ stýská si ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. Proto oslovila kraje a města s prosbou o pomoc. „Našimi klienty jsou děti z celého území České republiky a je nutné tuto skutečnost více připomenout v regionech. Kampaň letos povedeme v šesti krajích. Teď na jaře jsme ji zahájili v Moravskoslezském, Plzeňském a Olomouckém kraji, na podzim nás čeká Jihomoravský, Liberecký a Ústecký kraj. A v příštím roce bychom rádi na kampaň navázali i v dalších,“ říká Soňa Petrášková.
Ideálním výsledkem kampaně byla možnost posílit provoz Linky bezpečí během dne o sedm konzultantů. To by zajistilo navýšení dovolání na Linku bezpečí o 58 %, tj. zhruba o 86 000 hovorů ročně. „Dovolím si proto požádat všechny o pomoc ve formě trvalé podpory, aby se mohlo dovolat ideálně každé dítě, které potřebuje naši pomoc. I malá částka posílaná pravidelně pomáhá!“ – konstatuje ředitelka Linky bezpečí.
Alois Žižka
Jak lze přispět? Nejjednodušší možností pro individuální dárce je zadání trvalého nebo jednorázového příkazu na účet Linky bezpečí 3856680/0300. Veškeré informace i on-line platbu lze učinit přes stránku www.linkabezpeci.cz. Další variantou pomoci jsou DMS. Pro pravidelnou podporu stačí odeslat SMS ve tvaru DMS TRV LINKABEZPECI 90 (60 nebo 30) na číslo 87777. Pro jednorázovou DMS LINKABEZPECI 90 (60 nebo 30). Cena jedné DMS je 90/60/30 Kč.
