Klášter v Kladrubech po dvou staletích ožívá. Jeho obnovou vzniknou dvě nové prohlídkové trasy

Záchrana vzácných prostor a jejich zpřístupnění veřejnosti je cílem rozsáhlé obnovy kláštera Kladruby na Tachovsku. Ten patří mezi nejvýznamnější barokní památky Plzeňského kraje a od roku 1995 je právem národní kulturní památkou. Poklepáním na základní kámen byla v polovině srpna zahájena stavební část projektu „Klášter Kladruby – Život v řádu“.

 Kladrubský klášter benediktinů založil ve 12. století kníže Vladislav I. Na počátku 14. století patřil k nejbohatším klášterům v českém království. Původní románskou baziliku v letech 1712–1726 přestavěl Jan Blažej Santini Aichel ve stylu tzv. barokní gotiky. V roce 1785 klášter zrušil Josef II., poslední kněží z něho odešli 7. dubna 1786.

Nejdřív kasárna a pak sídlo statků a lesů

Další dvě století dostával klášter jednu ránu za druhou. Od konce 18. století jeho prostory sloužily jako kasárna a poté jako invalidovna a muniční sklad. V letech 1825 –1945 byl celý areál v držení knížecího rodu Windischgrätzů, který v něm zřídil pivovar a později tam umístil i rodovou knihovnu čítající na 25 tisíc svazků.

Po druhé světové válce v klášteře sídlily státní statky a lesy a jeho zázemí se proměnilo v byty, sýpku obilí a traktorovou stanici. K zásadnějším opravám došlo až v 70. letech 20. století. Tehdy se začalo „blýskat na lepší časy“, zvlášť když klášterní areál převzalo do správy Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. Od roku 1995 je klášter prohlášen národní kulturní památkou.

Jednotlivé objekty v areálu byly celá dvě staletí nevhodně upravovány a využívány. K jejich špatnému stavebně-technickému stavu přispěla i absence řádné údržby. „Snahy o jeho záchranu a obnovu přišly až v 70. letech minulého století. Projektem „Klášter Kladruby – Život v řádu“ chceme na toto úsilí navázat. Věříme, že jeho realizace ukončí dlouhodobá provizorní řešení a radikálně zlepší fyzický stav části památky,“ uvádí generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. “Dosud nevyužívané části klášterního komplexu získají odpovídající náplň, která bude v souladu s historickou a kulturní tradicí, s významem a postavením této národní kulturní památky v regionu,“ řekla ředitelka.

Vzniknou dva nové návštěvnické okruhy

Teď čeká stavební obnova části exteriérů a interiérů Nového konventu a Starého konventu, která přinese dvě nové prohlídkové trasy a umožní zpřístupnění dosud uzavřených částí areálu. První prohlídkový okruh „Klášter“ přiblíží návštěvníkům život mnichů, jejich ubytování, stravování, duchovní život, práci i odpočinek. „Při přípravě nové trasy jsme vycházeli z dochovaných inventářů z roku 1785 a dobových analogií,“ vysvětluje kastelán kláštera Milan Zoubek. „Prostory budou vybaveny zrestaurovaným historickým mobiliářem, který doplní barokní repliky. Jedná se především o mnišské cely, místnosti noviciátu a fraterii, kde se návštěvníci v rámci prohlídky seznámí na čtyřech stanovištích s měřením času astronomickými a optickými přístroji, které používali mniši, dále pak s kartografií, knihvazačstvím a pěstováním bylin a jejich využití v barokním klášteře,“ upřesnil. Součástí prohlídky bude také prostor rajského dvora Starého konventu s klášterní bylinnou zahradou.

Druhý prohlídkový okruh „Zámecká knihovna“ představí zase interiéry a expozice zaměřené na působení knížecího rodu Windischgrätzů v Kladrubech. „Prostory budou naplněny předměty převážně z 19. a 20. století, kdy byl kladrubský klášter ve vlastnictví této rodiny. Bude se jednat o původní mobilie, předměty denní potřeby, umělecké předměty, ale i kopie důležitých listin, grafických listů nebo oděvů,“ řekl kastelán Zoubek.

Klášterní kostel zůstane otevřený

Kromě nových prohlídkových tras vznikne také prostor pro výstavy a konference. Součástí projektu je i vybudování odpočinkové zóny pro návštěvníky, ale také dlůležitých  moderních toalet. Na rajský dvůr bude vysázeno celkem 84 druhů rostlin a 540 keřů růží. Restaurováno bude více než 175 uměleckých předmětů převážně z depozitáře kláštera a obnovou projde celkem přes 300 metrů ambitových chodeb.

Po celou dobu realizace projektu bude návštěvníkům přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který na počátku 18. století přestavěl ve stylu tzv. barokní gotiky slavný český architekt Jan Blažej Santini Aichel. Kostel už má podstatnou část rekonstrukce za sebou a návštěvníci v něm mohou obdivovat jeho nádhernou výzdobu a načerpat energii pod jeho dvěma „slunečnými“ věžemi.

Obnova části barokního areálu si vyžádá přes 146 milionů korun a bude spolufinancována z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Foto: Alois Žižka a Národní památkový ústav

  •  

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *