Ženy vydělávají v České republice na stejné pozici o 8 % méně než muži
Platové rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají a jsou palčivým tématem téměř po celém světě. Podle analýzy mezinárodního portálu Paylab.com, který je v České republice reprezentován značkou Platy.cz, ženy vydělávají na stejných pozicích v jednotlivých zemích CEE v průměru o 2 až 11 procent méně než muži. V České republice je to 8% rozdíl. V praxi by se daly tyto rozdíly překonat větší asertivitou žen v iniciování rozhovoru o platu ve stávajícím zaměstnání a vyjednáváním o výši platu podle aktuální tržní hodnoty pozice pokaždé, když si ženy hledají nové zaměstnání.
Když zprůměrujeme všechny měsíční příjmy žen a mužů v jednotlivých zemích střední a východní Evropy (CEE), zjistíme, že se liší mnohem markantnější než mzdy na jednotlivých pozicích. V České republice ženy všeobecně vydělávají o 23 % méně než muži. Do velké míry je to způsobené tím, že ženy mají větší podíl pracovních úvazků v odvětvích a na pozicích, kde se celkově vydělává méně. Častěji se jich také týká kariérní pauza, a v porovnání s muži mají také menší zastoupení ve vyšších řídících funkcích.
O kolik vydělávají ženy méně v porovnání s muži v jednotlivých zemích Evropy?
Stát | Rozdíly v měsíčních platech žen vůči mužům na stejné pozici v roce 2017 | Rozdíly v měsíčních platech žen vůči mužům celkově, v roce 2017 |
Estonsko | -11% | -24% |
Litva | -10% | -16% |
Slovensko | -9% | -23% |
Česká republika | -8% | -23% |
Lotyšsko | -8% | -20% |
Maďarsko | -8% | -22% |
Finsko | -6% | -18% |
Srbsko | -6% | -12% |
Chorvatsko | -5% | -9% |
Slovinsko | -4% | -7% |
Bosna a Hercegovina | -4% | -9% |
Polsko | -2% | -23% |
Ze zemí CEE jsou z hlediska celkových průměrných příjmů největší disproporce mezi muži a ženami v Estonsku a ve všech zemích Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Nejmenší celkové platové rozdíly jsou v balkánských zemích. Tyto rozdíly jsou dlouhodobé a ve většině zemí meziročně neklesají. „Do velké míry to souvisí se skladbou a orientací hospodářství, ale také s pracovními pozicemi, které jsou na trhu žádané, a kde jsou v různém poměru zastoupena obě pohlaví. Zde můžeme říci, že balkánské země jsou v otázce odměňování více rovnostářské,“ říká Zuzana Lincová, country manažerka portálů Profesia.cz a Platy.cz.
Z pohledu spravedlnosti v odměňování má proto větší smysl porovnávat platy mezi muži a ženami pracujícími na stejné pozici. Paylab analyzoval aktuální situaci v každém ze sledovaných států a zjistil, že ženy vydělávají v porovnání s muži méně v průměru o 2 až 11 %. V České republice je rozdíl 8 %. Rozdíly jsou největší u administrativních pozic.
Platové rozdíly jsou nejmenší na začátku kariéry
Ženy a muži mají po skončení školy většinou vyrovnané možnosti. Ale muži jsou mnohem asertivnější při vyjednávání o výši platů a jejich platové požadavky jsou ve srovnání se ženami vyšší. Z analýzy portálu Paylab vyplývá, že muži v České republice mají při hledání práce v otázce platu všeobecně o 18 % vyšší očekávání. Pokud například žena akceptuje mzdu na úrovni 27 000 Kč hrubého a muž si na stejné pozici vyjedná ohodnocení vyšší o 10 %, za rok si vydělá o 32 400 Kč více než žena, což je zhruba další měsíční plat navíc.
Platová propast se zvyšuje přímo úměrně s věkem ženy
Platové rozdíly mezi muži a ženami ve stejném stáří se časem zvětšují a nejvýraznější jsou ve věku 35 až 44 let. „Do velké míry to souvisí s tím, že ženy kvůli mateřství přerušují kariéru, což velmi výrazně ovlivňuje i jejich plat, pokud se do pracovního procesu vrací po delším období. Muži stejného věku získávají platový náskok, který už ženy těžko dohánějí,“ říká Zuzana Lincová, country manažerka portálu Profesia.cz a Platy.cz. Ženy přitom dosahují v České republice nejvyšších průměrných výdělků ve věkové skupině 35 až 44 let. „Paradoxní je, že ve věku, kdy ženy nejvíce vydělávají, je mezi pohlavími i největší platová propast“, říká Zuzana Lincová.
Ženy jsou také ty, které vykonávají oproti mužům větší objem neplacené práce, jako je například péče o děti a příbuzné a péče o domácnost. I kvůli tomu ženy častěji než muži vyhledávají zkrácené úvazky. Ženy také zřídka obsazují vedoucí řídící pozice. Typicky ženská odvětví, ve kterých je proporčně více žen než mužů, jsou administrativa, účetnictví, zdravotnictví a sociální péče, farmacie, školství, lidské zdroje a personalistika, služby prvního kontaktu se zákazníkem (prodavačka, klientská pracovnice v bance, recepční, zákaznická podpora apod.) a obchod.
Vzhledem k nižším příjmům jsou ženy častěji vystavované ohrožením a nevýhodám ve stáří, kdy mají menší úspory a nižší důchody.