Voda v Hracholuskách se musí zlepšit. Přehradu trápí nadbytek fosforu v některých přítocích

Plzeňský kraj se v roce 2017 na základě požadavků obcí zaměřil na zlepšení kvality vody ve vodní nádrži Hracholusky, největší vodní ploše v kraji, která má velký potenciál. V poslední době se však nádrž v průběhu letních měsíců potýká s výrazně zhoršenou kvalitou vody v důsledku přemnožení mikroorganismů, zejména sinic a zelených řas, které tvoří typický zelený zákal, tzv. vodní květ. Důvodem je nadměrné obohacování živinami, zejména sloučeninami fosforu, které se dostávají do nádrže. Nejvýznamnější látkou z pohledu eutrofizace je v podmínkách České republiky především fosfor, který pochází zejména z bodových zdrojů znečištění (města a obce, průmyslové závody či objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby).

Před dvěma lety proto také vznikla pracovní skupina, která se výše uvedenou problematikou začala intenzivně zabývat. Členové pracovní skupiny se pravidelně setkávají se zástupci obcí v okolí přehrady, odborníky, provozovateli vodárenských soustav a dalšími dotčenými subjekty, aby společně našli řešení na zlepšení kvality vody v přehradě Hracholusky. Odborníci v nové studii, kterou představili zastupitelům obcí v okolí a dalším specialistům, navrhují celkem 173 opatření ke zlepšení kvality vody.

„Prvním a nezbytným krokem bylo ve spolupráci se státním podnikem Povodí Vltavy spuštění rozsáhlého monitoringu jakosti povrchových a odpadních vod v povodí vodní nádrže Hracholusky. Tento rozšířený monitoring probíhal od dubna 2017 až do konce března 2018 a týkal se více než 30 profilů na tekoucích vodách, 8 rybníků a 24 čistíren odpadních vod,“ vysvětluje radní pro oblast životního prostředí Radka Trylčová.

Studie ukázala, odkud znečištění pochází

S cílem zajistit dlouhodobé zlepšení jakosti vody nejen ve vodní nádrži Hracholusky, ale i v celém jejím povodí, vypsal Plzeňský kraj veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo zpracování studie, jež byla složena z několika částí. „Studie se nejprve zaměřila na specifikaci významných zdrojů živin nacházejících se v povodí nádrže, a to na základě dat z monitoringu a dále na základě údajů, získaných od obcí a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury v rámci dotazníkové kampaně a dalších dostupných údajů. O spolupráci byl požádán také Karlovarský kraj, na jehož správním území se nachází několik obcí, které spadají do povodí řeky Mže, na které leží nádrž Hracholusky. Osloveno bylo celkem 73 obcí v Plzeňském a 13 obcí v Karlovarském kraji. Dílčí závěry studie poukázaly na převažující vliv komunálních zdrojů,“ pokračuje radní.

Z dat, získaných v rámci mimořádné monitorovací kampaně, byly rozlišeny přítoky řeky Mže či samotné nádrže, které jsou významným zdrojem fosforu (Hamerský potok, Horní Úhlavka či Sedlišťský potok) a přítoky, které jsou schopny fosfor zadržovat (Kosový potok a Úterský potok).

Jedním z řešení je budování kanalizací

Na základě dostupných dat byl sestaven tzv. jakostní model povodí VN Hracholusky, pomocí kterého byly analyzovány dopady jednotlivých zdrojů znečištění a zvážena jejich okamžitá a dlouhodobá závažnost. Na základě této analýzy byla navržena konkrétní opatření s cílem tyto negativní vlivy omezit. Aplikováno bylo v zásadě několik typů opatření, a to opatření na vodohospodářské infrastruktuře (vybudování kanalizace s připojením na ČOV, modernizace stávající ČOV, dostavba kanalizace), opatření přírodě blízká – týkající se hlavně menších zdrojů, často jako doplněk konvenčních způsobů čištění odpadních vod (zejména kořenové ČOV, mokřady či biologické nádrže), tato opatření jsou navrhována také přímo na vodních tocích s cílem zvýšit přirozenou samočistící schopnost vodních toků. Dále opatření k řešení úniků na kanalizacích – týká se většinou větších sídel, a to měst a obcí, které jsou vybaveny jednotnou stokovou sítí.

Opatření se týkají také rybníků v povodí nádrže

Další významnou skupinou opatření jsou opatření na rybnících v povodí VN Hracholusky, které jsou intenzivně využívány pro chov ryb a vodní drůbeže. Posledním typem opatření jsou v rámci studie individuální zdroje znečištění. Tato skupina zahrnuje zejména otázku nakládání s odpadními vodami v bezprostředním okolí nádrže.

Finanční náročnost pomohou zvládnout evropské a národní zdroje

„Co se týče financování navržených opatření, lze předpokládat, že budou využity finanční prostředky z národních či evropských zdrojů, kdy žadateli o dotaci budou jednotlivé obce. Plzeňského kraj se na financování bude částečně podílet, a to prostřednictvím stávajících dotačních programů v oblasti vodohospodářské infrastruktury,“ dodává Radka Trylčová s tím, že v dotačním programu kraje budou nastaveny zvláštní parametry pro obce v okolí vodního díla. (tz)

Ilustrační foto

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *