V Česku neuvažuje o změně práce jen 6 procent lidí, na Plzeňsku o dvě procenta víc

Už tak rekordně nízká nezaměstnanost v říjnu opět klesla, na úřadech práce je registrovaných pouze lehce přes 270 tisíc lidí bez zaměstnání. Po novém místě se však poohlíží stále více těch, kteří práci mají. Aktuální trend potvrzují i výsledky ankety na portálu Profesia.cz – pouze 6 % respondentů uvedlo, že o změně práce neuvažuje. Podle soukromého průzkumu v Plzeňském kraji neuvažuje o změně práce 8 % respondentů.

„O tom, že momentálně si zaměstnanci v podstatě vybírají zaměstnavatele, se už nějakou dobu mluví a lidé to samozřejmě vnímají. Funguje to tak trochu jako podprahová reklama, najednou si prostě ´z ničeho nic´ začnou uvědomovat, že teď by opravdu mohli – nebo měli – změnit práci,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz.

Často se přitom nejedná o zaměstnance, kteří jsou vyloženě nespokojení. Někteří „sledují trend“, spíše ze zvědavosti si pročtou inzeráty, zjistí si informace, zkusí pohovor. A vlastně až v té chvíli začnou přemýšlet o tom, že možná stojí před opravdovou šancí. Jiní více kalkulují: vědí, že zrovna teď mají velkou možnost si jinde nastavit lepší pracovní podmínky, případně se třeba dostat na místa nebo do oborů, kam je v uplynulých letech nepustila silná konkurence.

Ať tak či onak, začnou analyzovat situaci, ve které se momentálně nacházejí. A respondenti ankety s ní v drtivé většině spokojení nejsou. 47 % uvažuje o jiném zaměstnání kvůli platu, který jim připadá nízký, 18 % nemá možnost kariérního růstu, 17 % se nepozdávají šéf či kolegové, 12 % respondentů práce prostě nebaví.

„Ovšem ze strany zaměstnanců příznivá situace na trhu práce neznamená, že je nutné místo měnit,“ varuje Zuzana Lincová před neuváženým rozhodnutím. Co se týká zlepšení pracovních podmínek, mají lidé velmi dobrou „vyjednávací pozici“ i se současnými zaměstnavateli, kteří si rizika jejich odchodu většinou dobře uvědomují. Při hodnocení aktuálního stavu je nutné uvědomovat si i pozitiva a u nových potenciálních zaměstnavatelů naopak brát v potaz také možné negativní stránky. Nenechat se zlákat například pouze na drobné zvýšení platu či posílení pozice, které ale bude vykoupené neporozuměním s kolegy.

O změně zaměstnání je obecně dobré uvažovat v době, kdy se stává pouze rutinní záležitostí. Jedná se pochopitelně o individuální záležitost, odborníci ale většinou skloňují dobu pěti let ve stejné firmě, kdy je dobré uvažovat o jiném zaměstnavateli nebo alespoň pozici. Silným indikátorem nespokojenosti samozřejmě je, když jsou lidé v práci často vystavováni situacím, které jsou pro ně psychicky neadekvátně náročné, jestliže si pracovní problémy ve velké míře přenášejí do osobního života či pokud osobní život kvůli tomu profesnímu prakticky nemají.