TIP NA VÝLET: Bílá barva cihel a zdobené cimbuří dávají rozhledně u Berouna pohádkový ráz 

Přijíždíte-li od Prahy nebo od Plzně do Berouna, žádnou krásu na okrajích města nečekejte. Budete potkávat jen ohrady a v nich buď staré vraky anebo překladiště. Ale stačí ujít ani ne dva kilometry severozápadně směrem na Zdejcinu a Stradonice Talichovou naučnou stezkou a máte pocit, že jste ne v jiném městě, ale snad i na jiné planetě…

Do Berouna jezdí někteří turisté kvůli medvědáriu, muzeu keramiky nebo pivu. Mnohem víc jich ale obdivuje okolní přírodu, řeku Berounku „zaříznutou“ mezi vysokými skalami, rozhledny a krásné kopečky kolem města s poměrně nízkou nadmořskou výškou kolem 230 metrů. Město je prakticky ze všech stran obklopeno kopci a lesy. Krajinou prochází řada značených turistických stezek. Blízké výletní cíle jsou například Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou, Koněprusy, Tetín, Hudlice a Nižbor.

Nejstarší rozhledna Klubu českých turistů

Město má ve své blízkosti dvě rozhledny. Blíž centru, na zalesněném kopci, je hned vedle medvědária Městská hora. My se však dnes vypravíme na rozhlednu Děd na stejnojmenném kopci, čtyři kilometry vzdálenou od železničního nádraží a tři od Plzeňské brány. Pohled z rozhledny na Křivoklátskou vrchovinu vás doslova uchvátí. V mnoha průvodcích je uvedeno, že přes vysoký les není z Děda skoro nic vidět. Ale tomu nevěřte. Stromy sice hodně vyrostly, ale na severní a severovýchodní straně je majitelé lesa vykácely, směrem jižním je zase zlikvidoval kůrovec.

Historie rozhledny na Dědu sahá až do roku 1891, kdy s návrhem na stavbu přišel Klub českých turistů. Rozhledna měla být zakončujícím bodem turistické trasy vedoucí z Berouna na Děd. Dvanáct metrů vysoká rozhledna, cihlová, novogotická věž s cimbuřím, navržená stavitelem Doudou, byla dokončena roku 1893. „Stavba tak trvala pouhé čtyři měsíce. Výhled do okolí turistům nabídla poprvé 17. září 1893 a byl přímo okouzlující. Pokud se tehdy počasí vydařilo, bylo možné spatřit i Říp a Milešovku. Rozhledna na Dědu byla první, která vznikla z iniciativy Klubu českých turistů,“ píše se na jednom z turistických webů. Na její stavbu bylo použito 25 000 královodvorských cihel. Vyžádala si celkové náklady 3 000 zlatých. Bílá barva cihel a zdobené cimbuří dávají rozhledně pohádkový ráz.

Rozhledna si okamžitě získala řadu příznivců. Chodili ji navštěvovat nejen místní, ale i turisté ze vzdálenějších míst. Stejně jako dnes se ale potýkala s vandaly. V kronice stojí, že v roce 1914 dokonce Klub českých turistů vypsal odměnu tomu, kdo je dopadne. Situace se poté řešila uzamčením rozhledny, přičemž klíč bylo možné si vypůjčit v nedaleké hájovně. V současné době ničí rozhlednu sprejeři a neukáznění turisté, kteří po sobě ve věži i v jejím okolí nechávají obaly a zbytky od svačin. Chtělo by se spíš říci lumpové či možná něco ještě horšího.

Trasy pro odvážné i rekreační

Rozhledna je veřejnosti volně přístupná bez omezení. Ze všech stran se k ní dostanete po turisticky značených cestách. Z Berouna od nádraží i od Plzeňské brány vede cesta po modré značce. Tuhle trasu lze ale doporučit jen odvážnějším turistům, protože je to dost do kopce. Převýšení na čtyřkilometrove (od Plzeňské brány tříkilometrové) trasy je 260 metrů. Těm, kdo si chtějí udělat jen nedělní poobědový výšlap, doporučujeme jet autem do místní části Beroun-Zdejcina a pak stačí jen v lese sledovat zelenou turistickou značku. Na rozhlednu je to pak už jen jeden a půl kilometru.

Vyhlídková plošina věže je ve výšce 11 metrů nad zemí a vede k ní celkem 56 schodů, z toho 23 kamenných a 33 železných, nacházejících se uvnitř věže. Po jejich vystoupání máte krásný výhled, ale i pocit, že jste to dokázali.

Děd měl několikrát „na mále“

Nejstarší rozhledna Klubu českých turistů měla několikrát „na mále“. V poválečném období zájem o ni upadal a věž bujně zarůstala vegetací. V krásném výhledu zacláněly stále vzrůstající stromy. Původně holý vrch byl totiž zalesněn a až v roce 1998 po dohodě s lesní správou se rozhodlo o vykácení pásu lesa směrem severovýchodním, v roce 2001 i severním.

Děd měl ale i problémy právní. V roce 1954 přešla rozhledna do majetku národního podniku Turista, od roku 1957 pak na ČSTV. Při restitucích v devadesátých letech ji chtěl Klub českých turistů získat zpět, jenže se ukázalo, že rozhledna právně neexistuje. Po dostavění totiž nebyla vůbec zanesena do pozemkové knihy a stala se tak majetkem státu.

Dnes patří Děd mezi oblíbené cíle turistů, cyklistů a rodin s dětmi. Nedaleké malé ohniště i přístřešek lákají k pečení buřtíků. GPS:49,969027 14,033575    (až)