Pohlavkem za vyučenou se tovaryš stal právoplatným členem bednářské party Plzeňského Prazdroje

Tovaryš Marek Hejduk dnes obhájil před svým mistrem Josefem Hrůzou nabyté dovednosti bednářského řemesla, dočkal se povýšení do stavu bednářského a stal se tak právoplatnou součástí osmičlenné party, která v plzeňském pivovaru jako poslední svého druhu v Evropě udržuje a rozvíjí tradiční pivovarské řemeslo.

„Pohlavkem za vyučenou“ dnes bednářský mistr Josef Hrůza definitivně posvětil povýšení tovaryše Marka Hejduka do stavu bednářského. Ten po třech letech v učení obhájil své získané zkušenosti. Dle tradičních postupů vyrobil zadané dílo – pivovarský soudek a prokázal tak, že se může stát právoplatným členem bednářské party.

 

„Sudy vyrábíme původním náročným postupem, který není zaznamenán v žádné učebnici, a tak se učíme pouze od našich mistrů. Na výrobu sudů používáme nejkvalitnější, pomalu rostoucí dubové dřevo z křivoklátských lesů, které musí být bez suků a vysušené přirozenou cestou, což trvá minimálně osm let,“ popisuje Marek Hejduk. Pivovarské sudy, na rozdíl od sudů vinných, je nutno před každým použitím znovu vysmolit. Vrstva, kterou vytvoří smola při teplotě 200 °C, zabraňuje kontaktu piva se dřevem a zároveň sud dezinfikuje.

Pivovar Plzeňského Prazdroje je dnes jedním z posledních míst v Evropě, kde tradiční bednářské řemeslo pokračuje a nadále se rozvíjí. Pivovar svou bednářskou dílnu zachovává nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem, které zraje v moderních tancích tak, aby zůstala zachována původní chuť tradičního plzeňského ležáku. Pivo zrající postaru v dubových sudech mohou zájemci ochutnat během prohlídky turistické trasy v pivovaru. Z celkových devíti kilometrů sklepů plzeňského pivovaru je dnes zpřístupněn úsek několika set metrů. Sklepy Plzeňského Prazdroje patří k Sedmeru divů českého pivovarnického světa. Toto vzácné ocenění získaly plzeňské sklepy 6. dubna 2016 v rámci udílení Výročních cen České a moravské pivovarnické akademie.

„Pivovarští bednáři vyrábějí a udržují velké ležácké sudy o objemu až 46 hektolitrů a hmotnosti až 700 kilogramů, celkem se starají o 102 ležáckých sudů a 65 kvasných kádí. Ale vyrábějí i menší transportní sudy o objemu 17, 25 a 50 litrů, ve kterých pivovar dodává nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell pro speciální příležitosti,“ upřesňuje Josef Hrůza, bednářský mistr Plzeňského Prazdroje.

Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a ve středověku bývalo tzv. čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata, hlídače dřeva a podobných podřadných profesí. I dnes si toto řemeslo klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři, kteří pak několik let jako řemeslní tovaryši získávají dovednosti tohoto starobylého a téměř zaniklého řemesla.

Foto Jiří Sedláček

 

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *