Plzeň chce změny legislativy, jež zmírní problémy s bezdomovci, cizinci a pracovními agenturami

Plzeň chce iniciovat některé změny legislativy, které by mohly pomoci zmírnit problémy spojené s bezdomovectvím, pracovními agenturami, ubytovnami a bezprizorními cizinci. Právě to jsou oblasti, jež město nejvíc trápí. V západočeské metropoli roste počet lidí bez domova, což souvisí i s praktikami některých pracovních agentur. Možnosti obcí ve vztahu k nepřizpůsobivým jsou přitom omezené, příští rok navíc ztratí samosprávy možnost ukládat zákaz pobytu. Primátor Plzně Martin Zrzavecký proto inicioval velké jednání u kulatého stolu, kterého se v pátek 11. listopadu zúčastnili vedle představitelů města a úřadu také zástupci ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí, úřadu práce, inspektorátu bezpečnosti práce, městské a státní policie včetně odboru cizinecké policie a státního zastupitelství. Vzniknout by měla pracovní skupina odborníků z těchto rezortů, jež se bude podněty města zabývat.

 „Počet bezdomovců, zejména z řad nepřizpůsobivých osob, na našem území roste, většinou jde o cizince. Úkolovat městskou policii, aby denně a opakovaně tyto osoby kontrolovala, není řešením. Jedinou možností je upravit legislativu, ať již ve směru k personálním agenturám a jejich zodpovědnosti za dovážené pracovníky, k firmám, které jejich služeb využívají, nebo k obcím, které mají jen omezené pravomoci,“ uvedl primátor. Počet bezdomovců v Plzni se odhaduje na zhruba 500, což je o 70 více než před rokem. Velkým problémem jsou aktuálně Slováci, zejména ve věku do 30 let, kterých skokově přibývá a celkově tvoří nejpočetnější skupinu cizinců bez domova – více než 30 procent z celkového počtu bezdomovců na území města Plzně.

Ubytovaní cizinci, včetně těch, kteří se ocitli na ulici, se do Plzně dostávají převážně cestou personálních agentur. Ve chvíli, kdy přijdou o práci, nikdo se o ně nepostará. „Chceme například, aby novela zákona o zaměstnanosti zahrnovala i povinnost pracovních agentur postarat se o daného člověka po určitou dobu,“ uvedl Aleš Průša z magistrátního odboru bezpečnosti a prevence kriminality. V Plzni je evidováno přes 15 tisíc cizinců, vzhledem k velmi nízké nezaměstnanosti je stále velký tlak na dovoz pracovní síly. Podle zástupce úřadu práce roste počet pracovních míst, jež jsou prostřednictvím pracovních agentur zajišťovány. Město posoudí možnost nastavení takové právní cesty, která by přenesla na pracovní agenturu odpovědnost za navrácení dotyčného cizince do domovského státu ve chvíli, kdy cizinec přestane pracovat. V případě českých občanů Plzeň navrhuje jako jednu z možností zavedení domovského práva, tedy to, aby se o občana postarala jeho domovská obec.

„Některé agentury využívají fingované dohody o provedení práce. Setkali jsme se i se stanovenou odměnou 3900 korun za 300 hodin práce, což dělá z lidí otroky,“ zaznělo na jednání. Ve chvíli, kdy agenturní pracovníci přijdou o práci, propadají se z lepších ubytoven až na ty nejhorší. S tím souvisí i užívání návykových látek, nárůst násilí a trestné činnosti. Zkušenosti z praxe ukazují, že se nedaří dohledávat, kdo je zodpovědný za činnost některých agentur, nevedou účetnictví, dochází k jejich převodům na „bílé koně“. Problémem jsou hlavně agentury, jež mají „jepičí“ život, tedy navezou do města velké množství cizinců, vyinkasují peníze a už se o ně více nestarají. Jsou známy i případy, kdy cizince ubytovávají ve sklepích panelových domů, v souvislosti s tím by se podle vedení města měla řešit i otázka, co je přiměřené bydlení. Ne o všech ubytovnách má město přehled, řada je jich nelegálních. Podle cizinecké policie roste výrazně počet cizinců ubytovaných v soukromí. Mezi cizinci na území Plzně nechybí ani ženy, které přivádějí na svět děti, o něž se nejsou schopny postarat, otce neuvádějí. V takových případech bývá nařizována ústavní výchova.

Připomínky má Plzeň také k připravované novele zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., konkrétně k paragrafu číslo 92. Podle stávajícího znění má povinnost zajistit sociální službu osobě, jež je v ohrožení života nebo zdraví, obec podle místa trvalého nebo nahlášeného pobytu dané osoby. „Chystaná novela už ale hovoří o tom, že by tuto povinnost měla obec, na jejímž území se osoba skutečně vyskytuje. To by znamenalo výraznou sociální zátěž zejména pro velká města, která v tomto směru fungují jako spádová,“ uvedla Alena Hynková, vedoucí magistrátního odboru sociálních služeb.

Kromě iniciativy vedoucí ke vzniku odborné skupiny, a tím s největší pravděpodobností i ke společnému pilotnímu projektu, připravuje město Plzeň spolu s dalšími složkami komplexní kontrolu ubytoven na svém území. Zaměří se i na zaměstnavatele, kteří využívají služeb agentur a dávají práci agenturním pracovníkům, chce je vybídnout k tomu, aby se chovali sociálně odpovědně. „Tedy například, aby personalista firmy znal podmínky, v jakých jejich zaměstnanci žijí,“ dodal primátor. Podle jeho slov je cílem vedení města starat se zejména o své občany, zajistit bezpečnou Plzeň, být městem výzkumu, vývoje a inovací a zároveň místem příjemným pro život.

Zástupci ministerstev uvedli, že jsou připraveni v tomto směru s městem spolupracovat.