Plantáž topolů se městu vyplatila, radnice čeká ještě pět sklizní
Městu Plzni se již téměř vrátila investice, kterou před šesti lety dalo do vysázení plantáže japonských topolů na svých pozemcích mezi tunelem Valík a řekou Úhlavou. Letos poprvé mohlo stromy rostoucí na ploše 12,5 hektaru sklidit, dosáhly potřebné výšky a objemu. Zemědělská technika nasbírala 660 tun štěpky, čistý zisk byl 400 tisíc korun. Radnice očekává v dalších letech ještě pět sklizní, z každé by měl výnos pro městskou kasu činit několik set tisíc korun.
„Jednalo se o pilotní projekt, aby se vyzkoušelo, jaké jsou náklady, technologické problémy a jaká bude ekonomická efektivita při pěstování v podmínkách okolí města,“ vysvětlil Stanislav Janský ze Správy veřejného statku města Plzně. Podle něj se plantáž ukázala jako perspektivní i do budoucna. Vzhledem k tomu, že stromy jsou už zakořeněny, čekání na další sklizeň se zkrátí, potrvá tři až čtyři roky. Optimální výnos přitom plantáže dosahují při třetí sklizni.
„V rámci podpory kvalitního životního prostředí se snažíme efektivně využívat alternativní zdroje, osázení dané plochy topoly se ukázalo jako ideální,“ řekl primátor města Martin Zrzavecký.
„Mám radost, že pozemky neleží ladem a projekt je podle mého názoru smysluplný,“ uvedl Petr Náhlík, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí, který stál před lety u zrodu záměru.
O pěstování rychlerostoucích dřevin a založení plantáže začalo město uvažovat už v letech 2006 až 2008, následně hledalo, které pozemky by byly volné. Plzeň má sice zhruba tisíc hektarů zemědělských ploch, téměř všechny ale dlouhodobě pronajímá. K odzkoušení záměru nakonec město vybralo nevyužívanou lokalitu nedaleko tunelu Valík, na jaře 2009 pak topoly vysázelo.
„Plantáž byla zakládána v době, kdy ještě neexistovaly speciální sázecí stroje a cena řízků byla poměrně vysoká. Pokud bychom to dělali nyní, byla by naše výchozí pozice pro návratnost investice daleko lepší,“ doplnil Stanislav Janský. I tak se ale městu už po první sklizni původní investice ve výši necelých 800 tisíc korun téměř vrátila, pomohly i dotace od státu ve výši 300 tisíc korun, jež jsou poskytovány zemědělcům na obhospodařovanou plochu.
„Očekáváme dalších pět sklizní, výnos z nich bude představovat zisk vždy ve výši několika set tisíc korun. Nejde ale jen o peníze, biomasa je jedním z nejčistších zdrojů energie. Při osázení orné půdy plantáží tohoto charakteru se navíc výrazně zvýší biodiverzita, vznikne kryt pro zvěř, opad z topolů doplňuje živiny v půdě,“ uvedl Stanislav Janský. Plantáž sloužila i jako demonstrační plocha pro měření přírůstu a vývoje diverzity oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, které je veřejnou výzkumnou institucí.
Sklizená hmota skončila v Plzeňské teplárenské, v topné sezoně odpovídá její denní spotřebě biomasy, město tedy štěpkou „nakrmilo“ teplárnu na jeden den. (tz)
