Park, klášter, sušárna chmele a pivovar získaly Cenu Patrimonium pro futuro

V kostele sv. Floriána v  Ústí nad Labem–Krásném Březně byly v úterý 15. září vyhlášeny výsledky druhého ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Ocenění symbolizované stříbrnou plaketou získaly obnova Havlíčkových sadů v Praze 2, objev středověkého stropu v  klášteře klarisek v Českém Krumlově, bohatá činnost Sousedského spolku Merboltice a záchrana sušárny chmele v Odrlicích. Mimořádné ocenění generální ředitelky si odnesli strůjci záchrany, obnovy a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči. Plaketa pro osobnost památkové péče byla za prezentaci kulturního dědictví na pamětních mincích udělena guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi. Plaketu z českého křišťálu si odnesl historicky první vítěz veřejného hlasování Památky děkují za záchranu oranžerie s hrnčírnou v Lomnici u Tišnova.

 

„Cenou Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe chceme zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili. Nebylo snadné z dvaceti sedmi nominovaných pozitivních počinů vybrat pouze čtyři, které mohou být oceněny jako vítězové základních kategorií. Proto jsem se rozhodla udělit navíc jedno zvláštní ocenění za příkladné komplexní nakládání s kulturní památkou. Svého favorita si letos zvolila poprvé také veřejnost, která hlasováním na webových stránkách NPÚ rozhodla o držiteli ocenění Památky děkují,“ doplnila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

 

Vyhlášení cen v kostele sv. Floriána 15. září uzavřelo půlroční hodnocení akcí a projektů realizovaných nebo dokončených v roce 2014. Na jaře letošního roku nominovali odborníci NPÚ, garantující památkovou péči v jednotlivých regionech, za každý kraj jeden nebo dva nejvýznamnější příklady úspěšných řešení v oblasti památkové péče; o vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS a dalších spolupracujících institucí. Předsedala jí generální ředitelka NPÚ, která se navíc rozhodla udělit jedno zvláštní ocenění a rovněž vyzdvihnout přínos k propagaci kulturního dědictví formou ceny pro osobnost památkové péče. Veřejnost si svého favorita zvolila on-line hlasováním, které v průběhu června, července a srpna probíhalo na webových stránkách NPÚ. Vítězové a ocenění v jednotlivých kategoriích si kromě plaket odnesli z kostela sv. Floriána předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinné vstupenky na hrady, zámky a ostatní památky ve správě Národního památkového ústavu.

 

V kategorii obnova památky, restaurování (hodnotící příkladné a zdařilé restaurování kulturní památky či její části, výtvarného díla, uměleckořemeslného díla apod.) byla oceněna městská část Praha 2 za obnovu Havlíčkových sadů a restaurování a zhotovení kopie sochy Neptuna, které znamenalo vzkříšení a oživení parku a zároveň záchranu cenného sochařského díla. Park původně jako soukromou zahradu vytvořil v letech 1870–1888 na pozemcích několika usedlostí podnikatel Moritz Gröbe (odtud hovorový název Grébovka). Ve 20. století dlouho nebyl park udržovaný a část zahrnující grottu – na níž se podíleli architekti Antonín Barvitius a Josef Schulz a sochaři Josef Vorlíček a Bohuslav Schnirch – byla ještě v roce 2009 v havarijním stavu. Pětitunová socha Neptuna zde chyběla od 70. let 20. století, kdy se přestěhovala do skladu pražského podniku Sady, lesy a zahradnictví; když se v roce 2007 začalo uvažovat o jejím navrácení na původní místo, ukázalo se, že se ztratila. Díky veřejné výzvě byla nakonec objevena v zahradě soukromé tvrze Třebotov. Od majitele, který ji koupil v dobré víře, ji Praha 2 získala zpět a u sochaře a restaurátora Vojtěcha Adamce zajistila její opravu a vytvoření dvou kopií. Originál restaurované Schnirchovy sochy je nyní v budově Novoměstské radnice, jedna kopie byla v listopadu 2013 osazena v Třebotově a druhá v srpnu 2014 v Havlíčkových sadech.

V kategorii objev, nález roku (hodnotící významný nález, objev do té doby neznámého objektu či předmětu, archeologický objev, autorské určení díla apod.) získal ocenění restaurátor Jakub Rafl za nález středověkých trámových stropů v ambitu kláštera klarisek v Českém Krumlově. Dendrochronologickým průzkumem bylo dřevo čtyřiadvaceti dochovaných malovaných trámů datováno do let 1352–1355. Byly napadeny dřevokazným hmyzem i houbami a také mechanicky poškozeny při stavebních zásazích při necitlivém adaptování prostor na byty (naposledy v 80. letech minulého století). Po důkladném restaurátorském zásahu se unikátní stropní konstrukce ambitu stane součástí Expozice lidských dovedností a umu našich předků.

V kategorii prezentace hodnot (hodnotící výstavy, nové instalace, publikace,  odborné prezentace apod.) získal ocenění Sousedský spolek Merboltice za prezentaci a obnovu tzv. podstávkových domů i drobných sakrálních památek ve vesnické památkové zóně Merboltice. Aktivity spolku spojují prezentaci, popularizaci a šíření povědomí o významu lidové architektury v oblasti postižené poválečným odsunem původních německých obyvatel a těm současným pomáhají nacházet cestu k regionální historii i ke kulturnímu dědictví. Loni spolek uspořádal například další z řady Dnů podstávkových domů, zasloužil se o navrácení zvonů na obnovenou zvonici, zorganizoval společné oslavy masopustu či dětského dne apod. Spolek mimo jiné zajišťuje i nákup odborné literatury do místní knihovny – včetně té věnované historii a obnově podstávkových domů.

V kategorii záchrana památky (posuzující záchranu kulturního dědictví například nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.) bylo oceněno sdružení Aktiv+ za záchranu sušárny chmele v Odrlicích, výjimečné technické památky, která dokládá postupný vývoj zpracování chmele na Hané. Chmel se zde sušil proudem čerstvého vzduchu, který procházel dovnitř štěrbinovými otvory, ale v roce 1928 byla sušárna druhotně vybavena topeništěm. Třípodlažní budova z nepálených cihel v roce 1953 vyhořela, asi o patnáct let později byla narušena nevhodnou přestavbou a v posledních čtyřiceti letech chátrala. V roce 2009 ji odkoupilo sdružení Aktiv+ a v roce 2014 byly dokončeny stavební práce. Díky nebývalé kreativitě sdružení při získávání financí z různých podpůrných programů i darů soukromých osob se podařilo sušárně vrátit podobu z první poloviny 20. století. Práce na její obnově pokračují a cílem je zpřístupnění památky veřejnosti.

 

Generální ředitelka NPÚ se rozhodla udělit také mimořádné ocenění. Za záchranu, obnovu a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči ho získali Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza z RIOFRIO Architects, kteří chátrající areál koupili v roce 2007, kdy mu hrozil zánik. Během následujících let byl původně renesanční pivovar obnoven jako památkově hodnotná stavba a byl mu vrácen i původní účel, protože letos na jaře se v něm znovu začalo vařit pivo… Mimořádně provedená akce by si zasloužila ocenění hned ve třech kategoriích – záchrana památky, obnova a restaurování i prezentace hodnot. Osvícený přístup investora, mimořádné osobní nasazení, výjimečně dobrá spolupráce s památkáři, schopnost zajistit vhodné zdroje financování, odvaha navrátit památce původní využití i nalezení odpovídající formy společenského využití – z těchto všech důvodů je rekonstrukce lobečského pivovaru vzorovým příkladem nakládání s kulturním dědictvím a zařadit ji jen do jedné z kategorií by znamenalo redukovat její význam.

Plaketou pro osobnost památkové péče ocenila generální ředitelka NPÚ guvernéra České národní banky Miroslava Singera, díky jehož iniciativě ČNB pokračuje v emisích zlatých pamětních mincí zobrazujících nejhodnotnější zástupce kulturního dědictví České republiky. V letech 2001 až 2005 představil soubor mincí s nominální hodnotou 2000 Kč nazvaný Deset století architektury nejvýznamnější reprezentanty památek Čech a Moravy, v letech 2006 až 2010 připomněla desítka mincí s nominální hodnotou 2500 Kč nejvýznamnější technické a industriální památky a od roku 2011 vycházejí mince v nominální hodnotě 5000 Kč zpodobňující unikátní díla mostního stavitelství různého stáří i typů. Příští rok začne vycházet sada věnovaná význačným českým a moravským hradům. Česká národní banka tak netradiční formou přispívá k zvýšení povědomí o památkových hodnotách na našem území.

Novinkou letošního roku je ocenění Památky děkují, o jehož vítězi rozhodla veřejnost v letních měsících hlasováním na webových stránkách NPÚ. Nejvíce hlasů dostala záchrana oranžerie s hrnčírnou v Lomnici u Tišnova. O budovy v bývalém zámeckém zahradnictví se nikdo nestaral od chvíle, kdy panství opustili poslední majitelé. Po válce je využívalo JZD a soukromí majitelé, ale až v roce 2010 se staly kulturní památkou a vzápětí mohla začít jejich obnova. Díky přednáškám, exkurzím, sponzorům a dotacím získaly majitelky potřebné peníze i podporu veřejnosti, takže loni mohla být v obnovené oranžerii zpřístupněna expozice zahradních terakotových lemovek, jejichž části se našly v průběhu prací.

Národní památkový ústav, příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená oblastí záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území České republiky, vyhlásil Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro poprvé v loňském roce. Jejím cílem je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili – čili podpořit vlastníky kulturních památek a další laiky i odborníky, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *