Vřesoviště v lokalitě unikátního rozsahu vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru Brdy odlesněním a dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy při vojenských cvičeních. Požáry vřesovištím neškodí, řízené vypalování je i součástí plánu péče o tato místa.

„Podstatný je však rozdíl mezi živelně vzniklým požárem a řízeným vypálením. Při živelném požáru není šíření ohně pod kontrolou, a mohou tak být ohroženy i okolní porosty. Hasičům se dnes naštěstí podařilo včas zasáhnout a oheň se nerozšířil do lesa,” uvedl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.

Podle Fišera mohl mít úterní požár nedozírné následky, ale zároveň tato zkušenost může přispět k řešení požárního rizika na bývalých dopadových plochách, které jsou daleko od civilizace s nedostatkem vody pro hašení a s velkým množstvím uschlých rostlin. „Pokud bychom ve větší míře využívali řízených požárů, přispěje to k významnému snížení požárního rizika a zároveň napomůže i zachování unikátních vřesovišť,” dodal Fišer.

Loni v květnu na dopadové ploše Jordán hořel řízený požár za dohledu pracovníků CHKO a hasičů. Měl přispět k zachování unikátních vřesovišť, k jejichž udržování pomáhala právě armáda, která v Brdech desítky let cvičila.

Vojenská dopadová plocha sloužila dělostřelectvu a také k nácviku leteckého bombardování. V prostoru se nalézá množství nevybuchlé munice.

Vřes stárne zhruba po 25 letech, ztrácí schopnost vegetativního rozmnožování a následně vřesoviště odumírá a začíná se rozpadat. Nové rostliny pak ideálně klíčí na obnažené půdě.

„Vřesoviště na dopadové ploše Jordán se nachází někde uprostřed vývojové fáze s menším podílem semenáčků soustředěných především do kráterů po výbuších munice. Udržování vřesoviště v příznivém stavu proto vyžaduje aktivní lidské zásahy,” doplnil vedoucí správy CHKO Brdy.