Jak se z Matěje Burdy od Klatov stal Matěj Borbonius. Aneb – šlechtický titul za poezii

Strhující životní osudy českého renesančního lékaře a vzdělance Matyáše Borbonia, vlastním jménem Matěje Burdy, přiblíží exkluzivní přednáška ředitelky Lobkowiczké knihovny, historičky Soni Černocké, která se koná ve středu 23.října od 17 hodin v přednáškovém sále 13 Západočeské galerie v Plzni v rámci letošního ročníku Plzeňského literárního festivalu.

Příběh Matyáše Borbonia z Borbenheimu by vydal na román – chlapec z chudých poměrů se vyšvihl svou pílí a umem mezi šlechtickou smetánku tehdejší doby, byl povýšen do šlechtického stavu, ale málem přišel o život pod sekerou kata Mydláře na exekuci na Staroměstském náměstí v roce 1621. Narodil se jako Matěj Burda do prostých poměrů v Kolinci u západočeských Klatov. Přes svůj skromný původ dosáhl velmi kvalitního vzdělání a roku 1591 získal pozici vychovatele tehdy desetiletého osiřelého šlechtice Jana z Vartenberka v moravských Napajedlech. Vartenberkovými poručníky byli jeho příbuzní z rodu Žerotínů, pod jejichž vlivem Borbonius vstoupil do Jednoty bratrské. Roku 1596 byl Vartenberk byl spolu se dvěma dalšími mladými šlechtici a svým učitelem vyslán na studijní cestu na basilejskou univerzitu, což byla pro Borbonia skvělá příležitost doplnit si své vlastní vzdělání.

Po celou dobu cesty i pobytu si pečlivě vedl deník, z něhož vyplývá, že zatímco jeho svěřenci pojali celou studijní cestu spíše jako jeden velký večírek a svého preceptora značně potrápili, sám Borbonius využil čas strávený na univerzitě velmi plodně a obhájil během pobytu dvě univerzitní teze a také svou doktorskou práci. Po návratu se z něj postupně stal respektovaný lékař s velmi prominentní klientelou, mezi níž patřil například nejvyšší hofmistr a pozdější královský místodržící Karel z Liechtensteina nebo Polyxena z Lobkowicz, manželka nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Borboniovu kariéru ukončila epizoda, při níž se připletl ke stavovskému povstání.

Od exekuce na Staroměstském náměstí jej zachránily jen přímluvy jeho vlivných pacientů. Trest mu byl zmírněn na žalář, přišel však o svůj majetek včetně domu s proslulou lékárnou na prestižní adrese na dnešním Václavském náměstí v Praze, a nakonec zemřel v polském exilu. Přednáška se zaměří především na Borboniův cestovní deník z pobytu ve Švýcarech v letech 1596–1597.

Soňa Černocká se do Plzně vrací po své loňské úspěšné přednášce o pohnuté historii Lobkowiczké knihovny. A právě v Roudnické lobkowiczké knihovně, dnes uložené na zámku v Nelahozevsi, se dochovala Borboniova osobní knihovna a část písemné pozůstalosti.

(gal), ilustrační foto

  •  

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *