Holub má patronát nad holubem

Na další rok převzal plzeňský biskup mons. Tomáš Holub patronát nad jedním z chovaných holubů v plzeňské zoo, tentokrát nad plemenem holuba domácího český bublák. Už od loňského září měl patronát nad ohroženým filipínským holubem krvavým. Stručně to jde formulovat tak, že Holub má stále patronát na holubem. Zároveň biskup připomněl vyhlášení 1. září Svatým otcem jako Den modliteb za péči o stvoření.

Péče o přírodu má být jedním z přirozených úkolů každého člověka (křesťana), protože vychází z jeho vztahovosti. Člověk přírodu potřebuje, aby mohl žít, ona potřebuje jeho, aby měla komu darovat své plody. Příroda je dar, společný a sdílený se všemi tvory. Máme ji proto ochraňovat a přistupovat k ní zodpovědně a nesobecky, jako správci, nikoliv jako majitelé, jak také často zdůrazňuje papež František. Proto se i biskup Tomáš rozhodl každý rok aktivně připojovat ke slavení Dne modliteb za péči o stvoření a připomínat potřebu přistupovat ke stvoření s něhou tak, aby nám něhou mohlo též oplácet.

V dopise z roku 2015, ve kterém František oficiálně vyhlásil Světový den modliteb za péči o stvoření, se uvádí: „Při této příležitosti chceme nabídnout‚ jednotlivým věřícím i celým společenstvím vzácnou příležitost k obnově osobního rozhodnutí být strážci stvoření, pozvedat k Bohu svůj dík za nádherné dílo, které On svěřil do naší péče, a prosit ho o pomoc při ochraně stvoření a o jeho milosrdenství ke hříchům spáchaným proti světu, v němž žijeme.“

Bubláci patří mezi holuby tzv. polního typu, velikostí ani tvarem těla se tedy příliš neodlišují od divokého holuba skalního. Bublák je plemeno holuba domácího vyznačující se specifickým hlasovým projevem – bubláním. Tento projev vznikl modifikací vrkání holubu v dlouhotrvající zvuk, který se přirovnává k zurčení potoka, zvonění zvonu nebo bubnování. Původní pravlastí všech bubláků je Orient.

Martin Vobruba

Foto: Kateřina Misíková, Zoo Plzeň