Budyšínský rukopis bude vystaven o den déle – na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované ho návštěvníci budou moci obdivovat i v pondělí

Také v pondělí 2. února budou moci návštěvníci výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu zhlédnout unikátní Budyšínský rukopis. Původně plánovaná doba jeho vystavení se tak prodlouží na čtyři dny a zájemci o nejstarší dochovanou verzi Kosmovy kroniky ji budou moci obdivovat o jeden pracovní den déle.

Budyšínský rukopis je nejstarším dochovaným opisem Kosmovy kroniky (Kosmův text se zachoval ještě ve čtrnácti dalších rukopisech, ovšem mladších). Pochází z přelomu 12. a 13. století, a přestože je psán latinsky, vznikl pravděpodobně v českém prostředí. Poprvé se v něm objevuje pověst o věštkyni Libuši a také postava praotce Čecha. Čech je navíc spolu s Lechem a Pražským hradem vyobrazen na přední straně rukopisu. Malba je však mladší a do rukopisu byla vlepena dodatečně (postava Lecha se v textu Kosmovy kroniky neobjevuje), snad v době, kdy byl rukopis vlastnictvím známého husitského kazatele Václava Korandy (1422/5–1519). V 15. století také někdo do rukopisu doplnil drobné poznámky a přepsal některá slova, snad už v té době zastaralá a nesrozumitelná.

Označení „Budyšínský“ získal rukopis díky své dobrodružné historii – za třicetileté války byl z královské knihovny na Pražském hradě odvezen do ciziny a dostal se do gersdorfské knihovny v Budyšíně. Zpět do Čech se rukopis vrátil v roce 1952 poté, co jej Klementu Gottwaldovi daroval prezident tehdejší NDR Wilhelm Pieck. Uložen byl v Knihovně Národního muzea a vzhledem k špatnému stavu byl dlouho ukryt před zraky veřejnosti. V 90. letech byl restaurován a v roce 2011 zpřístupněn na výstavě Národního muzea Staré pověsti české. Na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované jej tedy bude možné vidět teprve podruhé v novodobé historii.

„Vitrína, v níž bude Budyšínský rukopis uložen a která splňuje požadavky na bezpečnostní a klimatické podmínky, však nezůstane prázdná ani po navrácení památky do Knihovny Národního muzea; nahradí jej starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, uložený obvykle v knihovně hradu Křivoklát. Ten pak bude možné obdivovat až do konce výstavy, tedy do 15. března 2015,“ upřesňuje Petr Pavelec, autor a hlavní kurátor výstavy.

Jana Tichá