30 let po revoluci jezdíme vlakem až o třetinu rychleji. Cestování se změnilo víc, než za celé půlstoletí před tím

Za uplynulých 30 let se v  Česku změnilo cestování vlakem víc, než za celé půlstoletí před tím. Na hlavních tratích se zkrátily cestovní doby o třetinu a  stovky starých vozů nahradily soupravy s  klimatizací a Wi-Fi připojením.

V  roce 1989 trvala cesta vlakem po většině českých železničních koridorů stejně dlouho jako na začátku 50. let. Z  Prahy do Ostravy jel nejrychlejší vlak 4,5 hodiny a do Brna se jezdilo bez pár minut za 3,5 hodiny. Jiné to nebylo ani na tehdejších mezistátních linkách. Legendární Vindoboně trvala cesta z  Prahy do Vídně 5 a  tři čtvrtě hodiny, do Berlína to trvalo až 6,5 hodiny a do Budapešti jel další legendární expres Hungaria 8,5 hodiny.

Vlaky jsou dnes o třetinu rychlejší
Cestovní rychlosti vlaků byly před 30 lety podstatně nižší, než je tomu dnes. Pouze nejrychlejší Slovenská strela dokázala těsně prolomit cestovní rychlost 80 km/hod. Expres Ostravan, který spojoval Ostravu s  Prahou a  v  roce 1989 byl považován za jeden z  nejkomfortnějších a nejrychlejších vlaků Československa, dosahoval rychlosti jen kolem 78 km/hod. Průměrná rychlost ostatních expresů a rychlíků se běžně pohybovala jen kolem 50  až  60  km/hod.

Dnes jsou expresy na koridorech až o třetinu rychlejší. Cestovní rychlost se pohybuje kolem 90 až 100 km/hod. a  doba jízdy je podstatně kratší. Z  Prahy do Brna se dostanete za 2,5 hodiny. O neskutečné 3  hodiny se zkrátila cesta z  Prahy do Košic. SC  Pendolino Košičan ji urazí za 7 a čtvrt hodiny. Trasu z  Prahy do Ostravy ujede pendolino jen za 3 hodiny rychlostí kolem 120 km/hod. Cestování se nezrychlilo jen na koridorech. Méně času dnes stráví lidé na cestě i na dalších relacích. Kupříkladu cesta z  Prahy do Hradce Králové je přibližně o 20 minut kratší a cesta po Podkrušnohorské magistrále z  Ústí nad Labem do Chebu se zkrátila dokonce o hodinu.

Příklady zkrácení jízdních dob v  roce 1989 a 2019
Relace Přibližná doba jízdy 1989 Přibližná doba jízdy 2019
Praha – Ostrava 4,5 hod. 3 hod.
Praha – Ústí nad Labem 1,5 hod. 1 hod.
Praha – Cheb 4 hodiny 2 ¾ hod.
Praha – Bratislava 5,5 hod. 4 hod.
Praha – Vídeň 5 ¾ hod. 4 hod.
Praha – Berlín 6,5 hod. 4 hod.
Praha – Budapešť 8,5 hod. 6,5 hod.
Praha – Košice 10 ¼ hod. 7 ¼ hod.

Místo dřevěných lavic vagóny s  klimatizací
Podstatným způsobem vzrostl také komfort a nabídka spojů. V  roce 1989 ujely expresy a rychlíky tehdejších ČSD v  celém Československu jen 31 milionů kilometrů, zatímco v  letošním roce to bude jen na území České republiky přes 41 milionů kilometrů. Na některých tratích tehdy ještě jezdily vagóny s  dřevěnými lavicemi a dráhy nedisponovaly vůbec žádnými moderními vagóny například s  klimatizací. Dnes už vypravují na své linky více než 1  200 vozů s  klimatizací. Rozšířily se také moderní služby. Kolem tisícovky vlaků dnes nabízí Wi-Fi připojení k  internetu a podobný počet spojů je vybaveno elektrickými zásuvkami pro dobíjení elektroniky. Kolem 5 tisíc spojů nabízí bezbariérové cestování. S  nostalgií na staré časy tak zavzpomínají jen kuřáci. Ti měli v  roce 1989 v  rychlících a expresech kuřácké vozy. Dnes jsou všechny spoje Českých drah nekuřácké.

Zdroj: ČD, a. s.

  •  

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. Jaz napsal:

    “Pěkný”propagandistický článek. No, ale by člověk měl srovnání, čtěte:

    „STO LET ZA OPICEMA“
    Když vystoupíte v Šanghaji na letišti, můžete jet do města klasicky taxíkem, autobusem, metrem… anebo Maglevem. To je těžká vychytávka. Maglev je rychlovlak na principu magnetické levitace. On vlastně nejede, ale letí. Umí až 460 km za hodinu. Necelých 50 km dává za 7 minut. Vlastně je to taková zbytečnost. Vždyť je to úplně šumafuk, jestli z letiště budete v centru za sedm minut, anebo třeba za 15. Jako vizitka a výkladní skříň to ovšem funguje dokonale.

    A teď si vedle toho třeba představme naši už 30 let hubou stavěnou, leč stále neexistující rychlodráhu na ruzyňské letiště a rázem se můžeme vrátit zpátky na zem. Z tohoto pohledu jsme dnes nikoli socialistickou, nikoli kapitalistickou, nýbrž zoufale rozvojovou zemí.

    Ano, neposlouchá se to dobře, ale ve srovnání s oním impozantním technologickým a infrastrukturním skokem, který Čína i jiné asijské země za poslední desetiletí udělaly, jsme dnes „sto let za opicema“. Nabízí se třeba srovnání železničních sítí. Zatímco v Číně vybudovali supermoderní síť, po které vlaky 21. století běžně jezdí rychlostí 300 km/h, a nová moderní nádraží připomínají spíše letištní terminály, naše železnice a celá její infrastruktura stále mnohdy připomíná spíše vylepšený skanzen ze století devatenáctého.

    Zdroj:http://www.petrstepanek.cz/web/index.php?option=com_content&view=article&id=999:rozvojove-esko-a-kapitalisticka-ina&Itemid=79

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *