V sobotu začíná v plzeňské zoo další sezona života v pravěké osadě

Nad statkem v plzeňské zoo a pod expozicí vlků evropských se nachází starobylá vesnička postavená z hlíny, dřeva a rákosí. Představuje obydlí ze starší doby železné (800 – 400 př. n. l.), z doby halštatské. Toto historické období bylo výjimečné hlavně díky zvládnutí zpracování nového kovu – železa. Jeho význam spočívá především v jeho široké dostupnosti, protože ložiska železné rudy, se na rozdíl od mědi a cínu, vyskytují daleko častěji.

Sídliště tohoto období nebyla ze západních Čech do nedávna známa. Dnes známe z regionu asi 15 sídlišť, ve větší míře byla zatím odkryta jen sídliště v Křimicích a Bdeněvsi, kde byly také zachyceny půdorysy nadzemních sloupových obydlí. Půdorys takového domu tvořilo buď 6 nebo 8 sloupů uspořádaných do dvou řad, nebo 9 sloupů ve třech řadách po třech. Tomuto úseku patří také sloupový dům rekonstruovaný zde v Zoo. Známe i několik výšinných sídlišť, z nichž nejvýznamnější je bezesporu dvorec prozkoumaný ve Štítarech nad Radbuzou-Hostěticích (okr. Domažlice), který měl pravoúhlý tvar o rozloze 0,64 ha a byl obehnán dvojitou palisádou přerušenou jen v místě vstupu. Keramika nalezená jak v hrobech, tak v sídlištních objektech vyniká různorodostí tvarů i bohatostí často geometrické ryté, tuhované, malované i vlešťované výzdoby.

Pozdní doba halštatská až časná doba laténská (550-400 př. n. l.) pak poskytuje již zcela jiný obraz. Četná sídliště jsou známa nejen z širšího Plzeňska, ale také z Klatovska, Domažlicka a z povodí Střely. Jako obydlí vystřídaly nadzemní stavby polozemnice, kde je podlaha zahloubena pod úroveň terénu a kde kůly či sloupy nesou sedlovou střechu. Dvě takové podzemnice stojí také zde v areálu Zoo. Kromě rovinných sídlišť známe i sídliště výšinná a na strategických polohách (na ostrožnách či temenech kopců) jsou budována menší, valy a příkopy opevněná hradiště, která se stávají středisky moci, řemesel a obchodu. Dosud nejucelenější obraz poskytlo hradiště zkoumané na Černém vrchu u Svržna (okr. Domažlice), z nejbližšího okolí můžeme uvést hradiště v Plzni-Hradišti, Plzni-Bukovci a na Sedlecké skále u Šťáhlav. V této době také výrazně sílí obchodního vliv antického světa, především Řeků a Etrusků. Na naše území se dostává luxusní zboží ze Středomoří, jako příklad můžeme uvést nález kylixu z Plzně-Roudné.
Vesnička pravidelně ožívá v průběhu roku díky skupině nadšenců ze spolku Oživená prehistorie.

Veřejné akce v roce 2022:

21. 5. Den pravěkých technologií

11. 6. Den pravěkých technologií

23. – 24. 7. Den pravěkých technologií

20. – 21. 8. Den pravěkých technologií

17. 9. Den pravěkých technologií

15. 10. Mezinárodní den archeologie

Zdroj: Zoo Plzeň, ilustrační foto

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *