Mocenský střet v roce 1948 řečí hudby a literatury

Plzeňská filharmonie se připojuje k mnohým kulturním institucím, které zapojili výroční rok 2018 do své dramaturgie a v úterý 27. února, spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara ZČU, pořádá moderovaný hudebně – literární pořad s názvem „Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948 aneb čelem k masám“.

V hudebně historickém koncertu se posluchači seznámí s průběhem mocenského střetu v roce 1948, zejména ale s tím, jak jeho výsledek ovlivnil kulturu, konkrétně klasickou hudbu. Komponovaný pořad, proložený vstupy pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů a hostů, seznámí posluchače s tímto přelomovým obdobím, zvláště pak s hudební produkcí, mnohdy notně poplatnou době, v níž byl konstituován mocenský monopol KSČ. A právě tomuto vlivu, ideologii a propagandě podlehl alespoň načas nejeden z autorů klasické hudby.

Posluchači vyslechnou ukázky z budovatelských kompozic autorů poplatných komunistickému režimu, větší pozornost však bude věnována skladatelům, jejichž tvorba i po roce 1948 nepodléhala tzv. oficiální linii a požadovanému dogmatizmu. Program připomene významné umělce, kteří odešli do exilu (Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný, František Smetana).

V programu bude interpretována hudba autorů, charakterizující dobu. Těmi jsou např. Radim Drejsl (autor budovatelských písní, jako jsou např. Rozkvetlý den, či Píseň o Stalinovi), Jan Seidel (autor písně Kupředu, zpátky ni krok!), Václav Dobiáš. A dále, jako protiklad, kompozice významných českých autorů té doby, kterými byli kupříkladu Miloslav Kabeláč, Klement Slavický a v neposlední řadě Bohuslav Martinů.