Važme si všeobecných sester a jejich vzdělání, říká děkanka Fakulty zdravotnických studií Ilona Mauritzová

Nedostatek všeobecných sester. Konstatujeme to dnes, stejně jako před  10, 15 i 20 lety. Demografické údaje již dávno varovaly před stárnutím obyvatelstva a nárůstem civilizačních onemocnění.  Důsledky z toho vyplývající  pro zdravotnictví a sociální péči byly a jsou odborníkům naprosto jasné, veřejnost si je dokáže domyslet a také je v praxi přímo zažívá.

Ministři  zdravotnictví 48 států  evropského prostoru Světové zdravotnické organizace (WHO) podepsali v roce 2000 Mnichovskou deklaraci, která,  mimo jiné,  stanovila jednotné požadavky na vzdělávání zdravotních sester v 21. století, které vyplynuly z předpokládaných výzev ve zdravotním stavu populace. V ČR jsme připravili a v roce 2004, při vstupu do EU, přijali zákon č. 96/2004, který je plně v souladu se zmíněnou deklarací.

Zájem mladých lidí o bakalářské vzdělání všeobecné sestry byl a je trvale vysoký. Na jednoho přijatého uchazeče jsou tři až čtyři další, které fakulty musí odmítnout. Pokud by v minulosti přijaly vyšší počet uchazečů, byť  jde o společensky vysoce žádanou nedostatkovou  profesi, nedostaly by na ně finance. Společenská zakázka na vzdělávání všeobecných sester se tak dostala na dlouhou dobu do kolize se společenskou potřebou.   

První reakce se dostaví zpravidla v době, kdy je nejhůře.  Pozdní, často bohužel i nedomyšlená.   A chybí-li dnes 3000 všeobecných sester, nejhůře už je.  Situaci měl vyřešit například dovoz zdravotních sester z východu Evropy.  Zahraniční sestry se nejprve budou muset naučit česky a psát v latince. Nadto přijdou z prostředí, kde jsou naprosto odlišná měřítka na vzdělání. Pracovní návyky se s našimi rovněž jen těžko dají srovnat. V praxi budou muset být pod intenzivním odborným dohledem již beztak přetíženého personálu nemocnic, který bude nucen věnovat daleko větší pozornost kvalitě práce nových kolegyň. Finanční prostředky bychom raději měli dát zdravotnickým fakultám, které by mohly přijmout více našich mladých lidí, majících zájem vzdělávat se v bakalářském studijním  programu všeobecná sestra.

Často se hovoří  o odchodech mladých lidí po ukončení studia do zahraničí. A jaká je skutečnost  u všeobecných sester? Poslední průzkumy ukázaly, že téměř tři čtvrtiny z nich po ukončení bakalářského vzdělání nastoupily do praxe v ČR, 3,76 procent odchází do zahraničí a 2,08 procent mimo obor. Nadto saldo odchodů do zahraničí a příchodů zpět do ČR se  začalo v posledních dvou letech vyrovnávat.

Jak tedy řešit stávající kritickou situaci s výhledem do budoucna?  Předně přestat ignorovat zájem mladých lidí o studium zdravotnických oborů a cíleně zvýšit počty přijímaných uchazečů zdravotnickým fakultám místo importu sester z východu. Dále vytvořit podmínky pro výkon povolání sester ve zdravotnických a sociálních zařízeních odpovídající významu a lidské dimenzi profese. Průběžně zvyšovat platy, přijmout zajímavé sociální programy i zaměstnanecké benefity a snížit přesčasy, aby měly sestry vůbec možnost tyto výhody čerpat. Což se s příchodem nového ministra zdravotnictví začalo dít.

V téměř 60 nemocnicích v Evropě byl provedený výzkum, jehož závěry jasně prokázaly, že čím je vyšší vzdělání personálu, tím menší je úmrtnost pacientů. Važme si našich vzdělaných sester. Je to v zájmu pacientů, tedy dříve či později v zájmu nás všech.  Vývoj v kvalitě vzdělávání prostě nemůže mít zpětný chod. A to pod žádnou záminkou.