V plzeňské zoo se narodilo mládě buvolce běločelého. Je to potomek Břéti a Nory

V plzeňské zoo přišlo na svět mládě buvolce běločelého a už se na něho můžete přijít podívat! V Plzni je tento druh chován od roku 2007. První odchov (samička) se zde podařil v roce 2010. V létě žijí buvolci dohromady ve venkovním výběhu se žirafami a antilopami kudu velkými. Tyto antilopy se v plzeňské zoo množí dobře, v letech 2016 a 2017 byla v odchovech přestávka a proto je čerstvé mládě vítané.

Naše chovná skupina je složena ze samce Břéti (*3.12. 2006 v Zoo Praha) a je dále tvořena třemi samicemi (Nora*1.6.2008, Myka *6.6. 2009 a Lonneke *10.6. 2010 v Safariparku Beekse Bergen). Jde o druh, pro který je vedena Evropská plemenná kniha, v Evropě jej chová kolem 50 zoologických zahrad.

“Nejnovější mládě přišlo na svět 18. června od samice Nory, je velké silné, je to samec a přišel na svět v 8 hodin večer. Je to celkově 7. mládě narozené v místním chovu. První dny života tráví ve stáji, kde jej návštěvníci uvidí skleněným průhledem z pergoly od expozice Josefa Vágnera,” říká mluvčí zoo Martin Vobruba.

Buvolci preferují rozlehlá travnatá území a řídké světlé porosty stromů a keřů. Aktivní bývají ráno a kvečeru, přes polední horka odpočívají v úkrytu. Samci jsou teritoriální, své území si značí hromadami trusu na viditelných místech, rozhrabáváním země a výměškem předoční žlázy, který otírá o traviny a větvičky. Samice s telaty žijí ve volných skupinách (do 25 kusů), nezávisle na teritoriu samců. Pasou se hlavně ráno a odpoledne, vyhledávají především nízké trávy. Samice rodí ve vysoké trávě po 8 měsících březosti jedno mládě, které je už po 2 hodinách schopné následovat matku. Buvolec běločelý v minulosti obýval savany v dnešní RSA, Svazijsku a Lesothu. Díky nadměrnému lovu kvůli masu byl už před rokem 1900 ve Svazijsku a Lesothu vyhuben, posledních asi 2000 kusů přežilo v RSA. Ochrana a chov v zajetí umožnily návrat buvolců do jejich původního areálu, kromě toho byli introdukováni také na místa, kde se dříve nevyskytovali, v současnosti žijí také v Namibii, Botswaně a Zimbabwe.

Foto Martin Vobruba