Spaní v přírodě, závody v bahně, vikingské souboje… Na tábor v Čeříně budou děti dlouho vzpomínat
Je čtvrtek 17. srpna a účastníci tradičního tábora s názvem Prázdniny v pohybu, který se každoročně koná u malé vesničky Čeřín, mají za sebou jeden z nejsilnějších zážitků. Ráno se totiž vrátili z takzvaného „přežití“. O co jde? O zkoušku toho, jak by se děti vypořádaly s tím, že by musely prožít noc v přírodě.
„Rozdělili jsme je na dvě skupiny – jedna se vydala na náročnější trasu až k Třešňové směrem na Rožmitál na Šumavě, druhá pouze na trasu zkušební – bivakovala hned u tábora, ale nesměla do něj vůbec vkročit. V této skupině, která byla početnější, byli hlavně menší táborníci, kterých máme letos celkově hodně,“ uvedla hlavní vedoucí tábora Iva Sonnbergerová. „Přežití vždy ukáže, zda by si děti dokázaly sbalit vhodné věci, udělat oheň, uvařit si… A je to fakt zajímavé. Někdo si s sebou bere vše možné, ale spacák ne. Jsou dokonce jedinci, co by byli schopní vyrazit do lesa s kufrem na kolečkách.“
Do tábora se děti z druhé skupinky vrátily hned ráno, zbytek dorazil před polednem. Vedoucí je prohlédli, zda si s sebou nepřinesly nechtěné „kamarády“ v podobě klíšťat a následovala osobní hygiena. Ačkoliv se jedná o tábor v přírodě, mytí je na místě zajištěno teplou vodou. Přímo v areálu se totiž nachází dřevěná bouda, ve které je chytře vyrobená sprcha.
Že by po návratu z přírody v táboře zavládla únava? V žádném případě! Z táborníků sálala energie, málokdo by řekl, že za sebou mají náročnou noc a před sebou už jen poslední dva dny dvoutýdenního dobrodružství.
On vlastně ani na poflakování a polehávání nebyl prostor. Hned odpoledne pro ně měli vedoucí nachystané další táborové aktivity. Někdo se šel cachtat do řeky, další se uklidil do stínu, kde hrál s ostatními hry. „Večer nás pak čeká bitva,“ načrtla Iva Sonnbergerová. Bitva? No ano, součástí Prázdnin v pohybu je vždy celotáborová hra, a ta byla letos na téma Vikingové. „Malinko jsme se báli, aby se nám přihlásily nějaké holky, ale je jich tady plno a pobyt si evidentně užívají. Vikingové byl prostě dobrý nápad. Děti mají kostýmy, z domovů si přivezly štíty, nebo si je vyrobily přímo tady. Celotáborová hra vždycky táborníky baví,“ dodala vedoucí.
Čtvrtek byl hodně teplý a slunečný, ne všechny dny ale byly takové. Začátek tábora se příliš nepodařil. „Když jsme děti přebírali, pršelo hodně, ale ještě to nebylo nic proti tomu, co následovalo o několik hodin později. To byl fakt liják. Od té doby se občas vyskytla přeháňka, ale vesměs myslím, že si na počasí nemůžeme stěhovat,“ zmínil Vlastimil Kopeček, ředitel Centra pro pomoc dětem a mládeži v Českém Krumlově, které je pořadatelem tábora.
Déšť každopádně táborníky potrápil v pátek. Nad areálem mocně bouřilo a místní potok malinko strašil. Nakonec ale vše dobře dopadlo. „Výhodou je, že tady máme velký stan, ve kterém se dá v případě nepřízně počasí dělat mnoho společných i individuálních her. Mimochodem ve zmíněný pátek jsme později uspořádali závody v hodně drsných podmínkách, kdy se účastníci, kteří se přihlásili dobrovolně, brodili bahnem. Vypadalo to divoce, ale Vikingové nebyli žádná ořezávátka, ne?“ podotkl Vlastimil Kopeček s úsměvem.
Letos se tábora Prázdniny v pohybu zúčastnilo takřka 40 dětí, což je každoroční standard. „Název mluví jasně – tento tábor je o pohybu. Pro někoho je pobyt možná náročnější, obecně už nejsme příliš schopní se o sebe postarat v přírodě, ale věřím, že jsou tady děti spokojené. Že se jim tady líbí. Sám si užívám krásnou přírodu, která nás tady obklopuje, a tu příjemně přátelskou atmosféru. Jsem si jistý, že si všichni z tábora odneseme plno zážitků a zkušeností,“ zdůraznil Vlastimil Kopeček.
Iva Sonnbergerová dodala, že prostředí, ve kterém se tábor uskutečnil už pošesté, miluje. „Je prostě parádní. Je to pravý tábor, žádná uzavřená budova. Před lety jsme na toto místo narazili úplnou náhodou, jsem moc ráda, že jsme se tehdy s majiteli, kteří jsou moc milí, domluvili na spolupráci.“
A jak se na táboře líbilo samotným dětem? „Supeeeeeer,“ zaznívalo z úst táborníků, z nichž mnozí se do Čeřína příští rok opět vrátí.
Václav Votruba