Sedm set let staré plzeňské pečetidlo se stalo kulturní památkou

Ministerstvo vnitra České republiky nově prohlásilo vzácné dokumenty z Archivu města Plzně za archivní kulturní památky. Jde o nejstarší plzeňské pečetidlo, soubor čtyř zlatých bul, dále o první soudní knihu, Osecký žaltář a dvě erbovní privilegia. Veřejnost si je bude moci prohlédnout na výstavě v mázhauzu plzeňské radnice od 16. listopadu do 7. prosince 2017. Plzeň měla dosud jedinou archivní kulturní památku, rukopis hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka z roku 1834.

„Ve fondech našeho archivu se nachází řada mimořádně cenných archiválií. Jde o dokumenty důležité jak z hlediska poznání historie města a jeho vývoje, tak i jeho hospodářského a politického významu,“ uvedl první náměstek primátora Martin Baxa.

Za archivní kulturní památky mohou být prohlášeny archiválie, které mají mimořádný význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury, a to vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo svým vnějším znakům.

„Institut archivních kulturních památek je důležitým nástrojem z hlediska ochrany a propagace Národního archivního dědictví. Prohlášení vybraných archiválií za archivní kulturní památky s sebou sice přináší i některá omezení a opatření v nakládání s nimi, ale nepředstavuje zvýšení finančních prostředků na jejich ochranu a uložení. Jde tedy zejména o prestižní záležitost, “ řekl vedoucí Archivu města Plzně Adam Skála. Doplnil, že městský archiv měl dosud jedinou archivní kulturní památku, a tou je rukopis hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka z roku 1834 s textem národní hymny Kde domov můj, jež byla uvedena ve Stavovském divadle v Praze ve stejném roce.

 

Archiválie plzeňského archivu, jež byly nově prohlášeny archivními kulturními památkami:

 

  1. Nejstarší plzeňský typář (pečetidlo) pocházející z období kolem roku 1300 spolu s listinou ze 17. 4. 1307 s prvním dochovaným otiskem tohoto pečetidla.
  2. Soubor čtyř zlatých bul vydaných pro město Plzeň (1434–1627).
  3. Liber judicii (1407–1411), nejstarší městská kniha (latinská) ve fondech Archivu města Plzně, první kniha soudní.
  4. Osecký žaltář (kniha žalmů) z druhé poloviny 13. století. Latinský rukopis o 142 pergamenových listech vel. 18 x 25 cm s deseti celostránkovými iluminacemi ze života Kristova.
  5. Soubor dvou erbovních privilegií polepšujících znak města (1466, 1578).

 

Archiv města Plzně se řadí mezi nejstarší archivy v České republice. Více než 140 let pečuje o písemnosti, jež podávají svědectví o minulosti Plzně od středověkých počátků městského života až po současnost. Zřizovatelem archivu je město Plzeň.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *