Krajská radní Radka Trylčová: Jihočeši a občané Plzeňského kraje chtějí Šumavu obydlenou, zelenou a přístupnou

Podle již 25 let platného zákona o ochraně přírody se musí každý národní park v ČR vyhlašovat speciálním zákonem. V úterý 21. února 2017 se to může změnit, protože na programu Poslanecké sněmovny je hlasování o novele zákona, se kterou přišel ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle ministra se mají všechny naše národní parky spravovat podle jednoho univerzálního předpisu. A to bez ohledu na rozdílnost parků ve velikosti, bez ohledu na rozdílnosti přírody, bez ohledu na rozdílnou historii a především bez ohledu na rozdílné osídlení. Ve všech českých parcích má nově na většině plochy bujet divočina, stejně jako je to typické v obrovských národních parcích Ameriky, a zájmy obyvatel národních parků nemají mít nově téměř žádnou váhu. Naopak se při rozhodování o národních parcích mají posílit pozice nevládních organizací.

Pokud by takový zákon prošel, nejvíce by na něj doplatila Šumava. Na polovině území by přestala platit ustanovení lesního zákona, a tak ředitel parku už nebude muset zasahovat proti kůrovci, nebude muset ani zalesňovat výsadbami nových stromků. Na celém území bude moci ředitel parku zakázat lov zvěře a při zařazování území do jednotlivých zón ochrany přírody se nebude muset dívat na žádná odborná kritéria pro jejich zařazení.

Ministr Brabec říká, že jeho zákon otevře národní parky lidem. To ale neplatí pro Šumavu. Na Šumavě je nyní vstup zakázán do 13 % plochy parku, která je zařazena do první zóny. Pokud by novela vstoupila v platnost, správci šumavského parku mají již dnes připravena klidová území s omezeným vstupem na 25% plochy NP Šumava. Šumava by se tedy jednou tolik více uzavřela.

Ministr dále říká, že jeho zákon je kompromis. Ale jaký je to kompromis, když nad zákonem jásají pouze nezodpovědné nevládní organizace a několik vědců, kterým by se líbilo zkoumat, jak by se příroda bez péče člověka sama vyvíjela. Jaký je to kompromis, když zákon zásadním způsobem odmítají šumavské obce a zásadním způsobem ho odmítají oba kraje, na jejichž území se NP Šumava rozprostírá? Jaký je to kompromis, když novelu odmítá státní podnik Lesy ČR, když ji odmítá odborná lesnická veřejnost, šumavské spolky, odmítá ji i Senát Parlamentu ČR a odmítá ji i prezident republiky.

Novela byla již třikrát prohlasována v Poslanecké sněmovně současnou vládní koalicí, která pod rouškou slov ministerstva přehlédla lidi, kteří v národních parcích žijí. Naštěstí potřeby obyvatel Šumavy a jejich práva na důstojný život nepřehlédl Senát a v navrhovaném zákoně zmírnil ta opatření, která nebyla slučitelná se životem člověka v národních parcích a nebyla slučitelná s konzervativní ochranou přírody, která se snaží chránit životní prostředí, chránit druhy rostlin a živočichů, chránit jejich biotopy a udržovat je ve stavu příznivém pro jejich dlouhodobou existenci.

Proto jako radní Jihočeského a Plzeňského kraje odpovědní za životní prostředí na Šumavě podporujeme novelu zákona v senátní podobě, která pamatuje na existenci člověka. Rozhodně odmítáme novelu zákona, která je v příkrém rozporu s právem na udržitelný rozvoj obcí, jak ji ukládá zákon o obcích č. 128/2000 Sb.

Než přijmout špatný, nevyvážený a nekompromisní zákon ministra Brabce, ať raději zůstane zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 v současné podobě. Jen tak jsme ještě schopni zajistit národu a Šumavanům z Jihočeského a Plzeňského kraje Šumavu bez kůrovce, zelenou, lidem přístupnou a přívětivou pro život.

Radka Trylčová, radní pro životní prostředí a zemědělství Plzeňského kraje