Ženy 20. století. Věnovaly se vědě, sportu, ale také umíraly a trpěly

Dvacáté století změnilo ženy od základů: zkrátily vlasy i sukně, vyběhly na fotbalový trávník i do boxerského ringu. Ale také umíraly ve válkách a na popravištích. Mnoho žen se zapojilo do protinacistického odboje, 1 117 jich bojovalo ve vojenských jednotkách na frontách druhé světové války. Další tisíce prošly nacistickými koncentračními tábory nebo skončily v komunistických kriminálech. Jen v letech 1948–1952 odsoudily komunistické státní soudy 2 238 žen. Jedna z nich, Milada Horáková, byla popravena.

Další ženy čekaly na své odsouzené syny, manžely a bratry a snášely opovržení svého okolí nebo tlak, aby se svého uvězněného muže zřekly. Jiné zvolily nelehkou cestu emigrace – cestu, která znamenala definitivní odstřižení od všech blízkých, kteří zůstávali v Československu a často byli vystaveni nejrůznějším perzekucím. Nepohodlné ženy byly z takzvaných politických důvodů vyhazovány z práce, musely i s rodinou opustit svůj domov a jejich děti nemohly studovat.

Jiné ženy se v téže době věnovaly vědě, umění nebo sportu. A další si našly svou cestu dvacátým stoletím na vlně režimu, který zrovna vládl. Byly součástí nomenklatury a rozhodovaly o osudech těch ostatních.

Právě takové příběhy vypráví výstava Století žen, kterou připravila plzeňská pobočka Paměti národa. Je instalována venku, v Riegrově ulici v Plzni a lidé se zde mohou začíst do příběhu Slávky Altmanové, která bojovala na východní frontě a prošla i Karpatsko-dukelskou operací, Miluše Axamitové, jíž komunisté zatkli snoubence pár týdnů před svatbou, Jarmily Bočánkové, kterou komunistický režim poslal do kriminálu v pouhých osmnácti letech, Jiřiny Fuchsové, která s manželem emigrovala krátce po svatbě, Libuše Hrdinové, která byla v 60. letech v nejvyšších patrech KSČ, Miluše Kepkové, jejíž rodina zaplatila za to, že se za války zapojila do odboje, Hany Kumperové, která prošla nacistickými koncentráky, Věry Náhlíkové, která se aktivně zapojovala do činnosti disentu a v roce 1989 se účastnila protirežimních demonstrací, Heleny Škopkové, která v sedmdesátých letech bojovala za to, aby její děti směly studovat střední a vysokou školu či do příběhu Jiřiny Vrkoslavové, jejíž rodina byla v roce 1953 vystěhována z domova na malou chatu u Seneckého rybníka.

Výstava Století žen začíná symbolicky v pátek před Svátkem matek a potrvá do 7. června.

“O týden později, v sobotu 18. května, zveme na Běh pro Paměť národa. Start a cíl je na Ranči Šídlovák a běží se 5 a 10 km lesy kolem Kameňáku,” říká ředitelka pobočky Paměť národa Západní Čechy Markéta Čekanová. “Novinkou letošního ročníku je nevážná štafeta Běh živlů na 5 x 1 km, kde si běžci mohou vybrat, zda poběží za pankáče, bigbítové máničky nebo swingařské potápky. Výtěžek z běhu je určen na natáčení dalších vzpomínek pamětníků 20. století,” dodává Čekanová.

Foto Paměť národa

Markéta Čekanová

Ředitelka pobočky Paměť národa Západní Čechy