Výlety do šťastných míst: máme Šťastnou věž, Veselou, Milíkov i Rozkoš

Jak si lépe připomenout Mezinárodní den mateřského jazyka než rozvernými hrátkami s češtinou? S portálem Kudy z nudy se tentokrát můžete vypravit tam, kde je všechno veselé a šťastné.

Svátek, který připadá na 21. únor, zavedla organizace UNESCO v roce 1999. Nenápadně nás varuje, že více než polovině z přibližně sedmi tisíc jazyků celého světa hrozí zánik a že bychom si měli víc vážit toho, co považujeme za úplnou samozřejmost. Protože málo platné, čeština je nejenom naším kulturním dědictvím, ale také důležitou součástí každého z nás.

Šťastné a Veselé
Přestože se podle Slovníku spisovného jazyka českého slovní zásoba češtiny odhaduje přibližně na 250 000 slov, v celé České republice není jediná obec jménem Šťastná. Dokonce i Šťastná ulice existuje na jediném místě, a to ve středočeských Doubravčicích. Protože se sem stěhuje víc a víc lidí, před několika lety museli vymyslet nové názvy ulic. Tak vznikly nejenom milé názvy jako Veselá nebo Šťastná, ale třeba také ulice Slunečná a Přátelství.

Zato existuje Šťastná věž: celoročně přístupná rozhledna vyrostla v areálu soukromé firmy ve Spáleném Poříčí a z jejího vrcholu se otvírá nádherný výhled do širokého okolí včetně zdejšího zámku, na pásmo Brd s kopcem Kokšínem nebo na buddhistickou stúpu nad Těnovicemi.

Veselejší je to s Veselou: obce tohoto jména najdete u Rokycan i na Vysočině, svou Veselou ulici má Znojmo, Liberec, Heřmanův Městec, Kroměříž, Vsetín, Praha i Brno. Mimochodem, dvakrát veselo je v Českém ráji: jedna Veselá leží mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm, druhá kousek od Rovenska pod Troskami. Další Veselou najdete kousek od Slušovic; obec se podle historických pramenů původně jmenovala Sviňoryje, a tak není divu, že místní si raději vybrali jiné jméno. Nesmíme zapomenout ani na Veselý Kopec aneb skanzen ve východních Čechách, golfový areál Na Veselé v Berouně anebo obec Veselý Žďár u Havlíčkova Brodu.

Vesele do Veselí
Spoustu možností mají ti, co by si přáli bydlet ve Veselí. Vybrat si můžete Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí anebo pouhé Veselí: ta najdete třeba u Janovic nad Úhlavou nebo u Přelouče, u Oder, kousek od Vírské přehrady, u Štětí, u Loštic, u Zákup, u Železného Brodu anebo u Lomnice. Podobně bohatý výběr mají i ti, co by si vybrali Veselíčko, Veselku nebo Veselici. Výlety s portálem Kudy z nudy vás zavedou třeba na rozhlednu Podvrší u Veselice anebo do Veselíčka u Přerova, kde si prohlédnete zámecký park a projdete se po Hraběnčině naučné stezce.

Putování z Radostic až do Rozkoše
Ani s radostí na tom český místopis není špatně: z jihomoravských Radostic můžete jít nebo jet na kole podél říčky Bobravy (ano, po proudu, takže pořád z kopce) až do Modřic, přes jihočeské Radostice vede cesta k Žižkovu dvorci v Trocnově a další Radostice (a také lyžařský areál Veselice, aby toho štěstí nebylo málo) najdete u Velhartic, u Zlaté Koruny nebo u Lovosic.

Tím ale seznam pěkných jmen nekončí. Na Rakovnicku leží obec Milý, v Milíkově u Chebu si prohlédnete krásný hrázděný statek a v Milíkově na Vysočině zvláštní sochy. Bohatý je i seznam českých rozkoší. Zdaleka nejde jen o vodní nádrž Rozkoš u České Skalice. Stejné jméno nese také několik rybníků, obce s tímto názvem naleznete například u Moravských Budějovic, Rakovníka, u Průhonic nebo u Humpolce a dokonce se tak jmenují i ulice ve Velkém Meziříčí nebo Světlé nad Sázavou.

Víte, že…?
Je možné, že název Milíkov nemá nic společného s milou povahou, ale je odvozený od milířů, v nichž se vyrábělo dřevěné uhlí. Obec se také možná jmenuje po svém zakladateli, jehož jméno bylo Milík.
Podobně to ostatně je i s pražským Smíchovem: pověst, že je pojmenovaný podle Horymírova radostného smíchu, když se mu s věrným ořem Šemíkem podařilo přeskočit hradby Vyšehradu, přeplavat Vltavu a ve zdraví se přebrodit až na opačný břeh řeky, je vymyšlená. Podle jazykovědců totiž název pražské čtvrti pochází z osobního jména Smích, protože tu prý kdysi stál Smíchův dvůr.

Zdroj: Kudy z nudy