Tropy v srdci Plzně. Víte, že se něčím takovým opravdu můžeme chlubit?

Tato expozice vznikla jako pobočka plzeňské zoologické zahrady již počátkem 60. let 20. století a první roky do ní přicházelo i na 45 000 návštěvníků. Nejprve chovala v teráriích a akváriích třeba i jedovaté hady, kobry, mamby, chřestýše, krokodýly, velké druhy žab a malé savce; později se změnila spíše na akvarijní expozici. Každopádně po velké a zásadní rekonstrukci, která „akvě“ přinesla nové prostory a podobu, je od roku 2001 důstojným velvyslanectvím samotné zoo v centru města.

V posledních letech zde došlo k sestavení velké kolekce studenokrevných obratlovců a bezobratlých živočichů a k řadě chovatelských úspěchů. Na závěr prohlídky si můžete zakoupit nějakého živočicha z přebytku našich odchovů. Ošetřovatelé vám s jeho chovem rádi poradí. “A nezapomeňte na možnost vidět studenokrevné živočich zblízka při našich komentovaných krmeních a prezentacích,” uvádějí webové stránky zoo.

Expozice Akva Tera na Palackého třídě v centru Plzně slouží jako výspa plzeňské zoologické zahrady, která umožňuje návštěvníkům pokochat se exotickou přírodou v centru města. Kromě ryb, plazů a obojživelníků jsou zde chováni i bezobratlí živočichové. I zdejší expozice jsou vytvářeny tak, aby modelovaly skutečný biotop.
Návštěvník zde najde prales, poušť, obyvatele sladkých vod i korálového moře. V prostředí tohoto komplexu, který je vybaven i rozsáhlým chovným zázemím, kde mají živočichové dostatek klidu, se snažíme chované živočichy rozmnožovat.
První expozice je věnována sušším oblastem ostrova Madagaskar, žije zde mimo jiné ohrožená želva paprsčitá (Geochelone radiata). Jedna ze současných největších expozic přiblíží močálové porosty deštného lesa Jižní Ameriky, napodobeného biotopu, ve kterém žijí dva druhy anolisů a hlavně vzácné draceny guyanské (Dracaena guianensis). Tito nádherní a poměrně velcí ještěři jsou
potravními specialisty, živí se hlemýždi.
Další sladkovodní akvárium obývají známé a obávané pirani červené (Pygocentrus nattereri). Na jihoamerickém kontinentě jsou nejznámějšími řekami Amazonka a Orinoko. Essequibo nepatří mezi nejznámější, ale to nebere nic na jejím významu.
Málokdo ví, že z této řeky pochází spousta druhů ryb, které akvaristé doma chovají ve svých nádržích. Příkladem je třeba Hemigrammus erythrozonus tetra žhavá. Rio Essequibo je řeka v Guyaně. Je dlouhá 970 km. Řeka má velmi bohatou faunu. Je známo více než 300 druhů z povodí Essequiba, z toho téměř 60 endemických.
Akvárium ukazuje typické ryby této řeky – tetry, skaláry, drobnoústky, sekernatky, pancéřníčky a krunýřovce, ač vlajkovým druhem akvária je piraňa červená. Snažíme se ukázat život v řece od nejmenších hejnových rybek až po dravce.
Bohužel pro tuto řeku byla v okolí jejího povodí zmapována ložiska ropy a zlata. K extrakci zlata z rudy se používá relativně levná, ale účinná metoda, při níž se užívá kyanidu. Při používání této metody vzniká velké množství úpravárenského odpadu a odkaliště s vysokým obsahem jedovatých látek, které v nadměrném množství způsobují otravy. V mnoha zemích se tato metoda nesmí používat, ale třeba právě v Guyaně, zakázaná není. Proto řece může hrozit ekologická katastrofa.
Život korálových útesů vám přiblíží tři akvária. Žijí zde například bodloci (Zebrasoma) nebo zobec obecný (Chelmon rostratus).
V Akva Tera od otevření v nové podobě nechybějí tzv. „šípové žáby“ – pralesničky z pralesů Jižní a Střední Ameriky. Důvodem, přitahujícím pozornost, je jejich barevnost a zprávy o jejich jedovatosti. Někteří zástupci rodů Phyllobates a Dendrobates skutečně vylučují kožními žlázami alkaloidy patřící k nejsilnějším živočišným jedům nebílkovinné povahy. Pozorovat můžete například pralesničku harlekýn (Dendrobates leucomelas), která je v logu expozice.
V pralesních expozicích JV Asie a Nové Guineje nechybějí zástupci stromových varanů a také atraktivní, obtížně chovatelná krajta zelená. Poslední zastávka evokuje život ve vodách jihoamerického pralesa s matamatou třásnitou (Chelus fimbriatus), která je v přirozeném prostředí takřka neviditelná. Ukrývá se na dně nádrží se stojatou nebo mírně tekoucí vodou ve vrstvě rostlinných zbytků. Matamata nasává prudkým roztažením svalnatého krku drobné rybky, obojživelníky i vodní bezobratlé
živočichy do své překvapivě široké tlamy. Nejstarší matamata i v zázemí žijící chovná samice krokodýla čelnatého patří mezi živočichy žijící v plzeňské zoo již téměř 40 let.

Zdroj: Zoo Plzeň a L. Šíf

 

Týdenní menu v Akva Tera
Pondělí 16 00 – ukázka ještěra(povídání – ještěři z blízka)
– krmení ještěrů
Úterý 16 00 – ukázka hada (had z blízka,hlazení,krátká přednáška „Co Vás o hadech zajímá“)
– krmení hadů v expozici + krmení piraní
Středa 16 00 – krmení dracén guyanských
– krmení ještěrů
– ukázka ještěra
– krmení murény
Čtvrtek 16 00 – ukázka želvy (želva z blízka, kontakt se zvířetem, povídání o želvách)
– povídání o želvách
– krmení želv
Pátek 16 00 – krmení ještěrů
Sobota 10 30 – krmení dracén guyanských a piraní
Sobota 14 00 – krmení sklípkanů
Neděle 10 30 – krmení žab, povídání o obojživelnících
– krmení murény
Neděle 14 00 – krmení sklípkanů

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *