Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu: Případ Plzeň

Problematika politických poprav v Československu v období vlády KSČ dlouhodobě přitahuje pozornost veřejnosti. Unikátní kolektivní monografie s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, na kterém pracoval tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty více než 15 let (a která má rozsah 3 600 stran) mapuje všechny doposud známé tragické kauzy.

Brutalita totalitního režimu

„Nová kolektivní monografie Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia,
na které po mnoho let pracovaly tři desítky historiků a archivářů napříč odbornými institucemi, mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů v komunistickém Československu, celkem se jednalo o 232 osob,“ popisuje Petr Mallota, hlavní editor rozsáhlé monografie. „Rozhodujícím milníkem na cestě k politickým popravám v Československu byl ‚Vítězný únor‘, jímž padla poslední země střední Evropy do osidel komunistické diktatury,“ dodává.

Mrazivá statistika
Největší množství rozsudků smrti po „Únoru 1948“ bylo vyneseno a vykonáno za prezidentské éry Klementa Gottwalda. Šlo o 180 osob (tj. 77,6 % z celkového počtu), za Antonína Zápotockého došlo k 46 popravám (19,8 %), za Antonína Novotného byl hrdelní trest vykonán v šesti případech (2,6 %). První exekuce se konala rok po komunistickém uchopení moci, v únoru 1949 (Slavoj Šádek), ta poslední v listopadu 1960 (Vladivoj Tomek). Nejmladší obětí se stal Jaroslav Kysela, kterému bylo v době popravy ve věznici Praha-Pankrác jen 18 let, 8 měsíců a 17 dní! Na šibenici umíral dlouhých deset minut. Jeho ostatky úřady odmítly vydat rodině a později je nechaly záměrně zničit.

„Tato publikace je mimořádným příspěvkem nejen k české historiografii, ale i k naší kolektivní paměti. Připomíná temné kapitoly minulosti, které se odehrávaly i tady, v Plzni – ve věznicích, na popravištích, v soudních síních. Osudy lidí, kteří byli popraveni z politických důvodů, nelze považovat za pouhou minulost. Jsou varováním, co se může stát, když stát přestane chránit svobodu a místo práva vládne ideologie,“ uvedl Libor Picka, radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu, když dodal: „Jsem hrdý na to, že naše krajská metropole může být hostitelem představení tak důležité knihy. Věřím, že se stane nástrojem vzdělávání, ale i piety – a že pomůže novým generacím pochopit, jak křehká může být demokracie, pokud ji nechráníme.“

Popravení důstojníci 11. pěšího pluku v Plzni
Mezi popravenými s přímou vazbou na město Plzeň figurují důstojníci 11. pěšího pluku v Plzni, škpt. Josef Kučera (1916–1952), plk. Ladislav Svoboda (1893–1952) a kpt. Václav Ženíšek (1917–1952). Ti se stali oběťmi rozsáhlé konstrukce komunistických zpravodajských služeb, tzv. akce Irena.

Popravený hrdina prvního i druhého odboje
Ve věznici Plzeň-Bory ukončil kat 21. června 1949 život hrdiny prvního i druhého odboje, gen. Heliodora Píky (1897–1949). Šlo přitom o jedinou poúnorovou politickou popravu v Čechách, která byla vykonána mimo věznici Praha-Pankrác.

Popravený dozorce i příslušník policie
S Plzní jsou spjati také příslušníci vězeňské stráže Čeněk Petelík (1917–1950) a příslušník SNB Josef Sporka (1910–1951). Prvně jmenovaný byl jednou ze tříobětí tzv. „borské vzpoury“, druhému se staly osudným kontakty s protikomunistickým podzemím.

Osudy, kontroverze, politické procesy
Práce samotná je rozčleněna do dvou oddílů. První 3 svazky obsahují kromě 232 životopisných studií popravených z politických důvodů úvodní studii k tématu, v níž čtenáři naleznou například informace o metodách vyšetřování komunistickými bezpečnostními složkami, o fungování tzv. třídní justice či údaje o osudech ostatků popravených. Na ni pak navazují kopie vybraných dobových dokumentů. Čtvrtý svazek zahrnuje studie k 34 osobám, jejichž případy lze v převážné míře označit za mimořádně kontroverzní. Jedná se o kauzy, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují. Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2 500 archivních dokumentů a fotografií, mnohdy zcela unikátních, jež byly získány jak z veřejných archivů, tak ze soukromých sbírek.

www.ustrcr.cz