Pohled do nedávné brdské minulosti: Skládky, odpady a odpadky ve Vojenském újezdu Brdy
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Území vojenského újezdu bylo sice minimálně obydlené území určené pro vojenský výcvik, nicméně i tady bylo potřeba nakládat řádně s odpady. Území bylo volně přístupné, na zákaz vstupu upozorňovaly pouze výstražné cedule a tak se mu zákonitě nevyhnuly strasti všedních dnů, tedy i likvidace černých skládek.
Vojenský újezd měl na svém území dvě skládky komunálního odpadu, určené pro vlastní potřebu, a to v blízkosti bývalé obce Velcí a poblíž osady Kolvín pod kopcem Palcíř. Provoz těchto skládek byl později ukončen, skládky byly zrekultivovány a odpad se vyvážel mimo území vojenského újezdu. V současné době jsou skládky pravidelně monitorovány, zejména s ohledem na kontaminaci podzemních vod.
Vedle toho se ale odpad do vojenského újezdu pravidelně „dovážel“, ať už to bylo pravidelné vyvážení větších objemů nepotřebného odpadu jako např. do prostoru Vystrkova, dnes II. zóny CHKO Brdy, obalovny u Nových kasáren v Jincích, do bývalých muničních skladů u Strašic nebo se „ukládal“ nahodile na různá místa vojenského újezdu, zpravidla ve větším množství. Množství černých skládek bylo opravdu úcty hodné a kdybych měl vzít místní obyvatele za slovo, bylo opravdu obdivu hodné, kolik času a financí dokázali „Pražáci a Plzeňáci“ obětovat dopravě odpadu do Brd.
Druhou kategorií byla činnost menších znečišťovatelů, návštěvníků vojenského újezdu, respektive stav po jejich návštěvě. Často jsem si připadal spíše jako popelář než zaměstnanec újezdního úřadu, stejně tak jako lesní správci. Běžnou výbavou služebního osobního automobilu byla role silnostěnných plastových pytlů, velká krabice na pevný odpad, gumové a plátěné rukavice, polní lopatka a hrabičky. Gumové rukavice byly velmi důležité, protože použité „pemprsky“ byly všudypřítomným hitem mezi odpadem, který produkovali návštěvníci vojenského újezdu přímo do lesa. Vzpomínám si, jak jsem zaměřil cosi svítivě žlutého v koberci rašeliníku na Toku a dychtivě jsem se rozběhl, tušíce objev neznámého druhu, který mě proslaví. Bohužel, bylo to ucho velké igelitové tašky, která byla narvaná pet lahvemi a to vše bylo schováno pod kobercem rašeliníku. Nelze zapomenout i na pravidelnou činnost místních občanů v místech, kde hranice vojenského újezdu navazovala na zastavěná území obcí. Jakýkoliv biologický odpad ze zahrad skončil nedříve ve strouhách podél lesa, po jejich zaplnění v lese. S velkým pobavením jsem si kdysi vyslechl stížnost občanů, že jim po větších deštích zaplavuje zahrady voda z vojenského újezdu. Úplně zapomněli, že tu strouhu, co odváděla vodu od jejich zahrad, si sami zavezli.
Nelze zapomenout ani na bohatou vojenskou činnost v Brdech, kdy zejména po činnosti vojsk Wermachtu nebo po sovětských vojskách si nemůžeme být jisti, jaké nepříjemné tajemství Brdy skrývají podzemní Brdy, v podobě velmi nebezpečných látek. Jako příklad můžu uvést likvidaci vykopaných tlakových lahví na Zadních Bahnech po sovětské armádě. Jejich obsah, respektive jejich zbytkové hodnoty, které identifikoval a zlikvidoval Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany na Kamenné u Milína, kam byly tlakové lahve odvezeny k likvidaci, nahání skutečnou hrůzu. Stejně tak je na místě vzpomenout opěvované dopadové plochy, které mají své nepochybné kouzlo a své místo v Brdech. Nicméně je potřeba si uvědomit, že jsou pouze druhotným důsledkem naprosto brutálního odlesnění lesních ploch v řádu tisíců hektarů, v jehož důsledku a následnému vojenskému výcviku došlo k nevratné devastaci vrcholových partií Brd, mokřadů, rašelinišť, pramenišť a druhů na to navazujících. Čistě vzato, jsou to především zdevastované plochy kontaminované těmi nejnebezpečnějšími látkami.
Závěrem si troufám říci, že vedle stávající zátěže související s vojenskou historií Brd se situace v Brdech, co se týče černých skládek a obecně množstvím nahodilého odpadu po turistech zásadně změnila. Zdá se, že se chování návštěvníku Brd v souvislosti s vyhlášením CHKO Brdy změnilo, a to považuji za jeden z mála kladů ohledně zrušení vojenského újezdu. Na druhou stranu, počet tábořišť a ohnišť, které s touto problematikou přímo souvisí, se doslova a do písmene astronomicky zvětšil. Souvisí to s větší návštěvností i s tím, že v současné době není na území Brd žádná autorita, která by účinně a rozumným způsobem tuto problematiku řešila. Policie ČR, která provádí kontrolu pojezdem na komunikacích a zpevněných cestách, nemá samozřejmě šanci, jakkoliv zasáhnout, pomineme-li odchycené nešťastníky, kteří nepochopili, že tábořiště a ohniště se nedělají tam, kde o ně každý zakopne. Ale to už je jiné téma.
Karel Urban
Foto autor – Odpad na Královce a na Hrachovišti
