Po stopách historie, legend a svatojakubské tradice se mohou vydat turisté v sobotu 20. září při třetím ročníku pochodu „Po Svatojakubské cestě za Kokořovci a Janem Žižkou“. Startuje se u koupaliště ve Stýskalech od sedmi hodin ráno a vydat se můžeme na trasy dlouhé 4, 6, 12, 20, 25 a 30 kilometrů. Pořadatelé – nadšenci ze Žilova a Stýskal – pod patronací obce a národopisné a dějepisné společnosti – vedou trasy skrze místa pověstí a těžby kaolinu.
Turisté si mohou vybrat ze sedmi tras v délce 4 až 30 kilometrů – od kočárkových a rodinných procházek až po pořádné výšlapy pro zkušené poutníky. Pro ty, kdo zvolí delší trasy, je připravena prohlídka Nevřeňského podzemí a návštěva památníku Jana Žižky u Nekmíře, kde vojevůdce v roce 1419 poprvé použil v boji vozovou hradbu. Všechny cesty se na chvíli spojí na úseku Svatojakubské cesty – Železná, která žilovským lesem vede až do Ledec ke kostelu sv. Jakuba Většího. Ten je patronem tamního kostela už od roku 1181 a svou přítomností dodává pochodu duchovní rozměr.
V cíli čeká na každého účastníka pamětní list. Jakubové a všichni s příjmením Žižka či Žižková mají startovné zdarma. Nejvzdálenější poutník navíc získá zvláštní ocenění. Letos si turisté mohou zakoupit i turistickou vizitku pochodu od Wander Book a samozřejmě si orazítkovat památníky na stanovištích, včetně ústředního razítka s vyobrazením sv. Jakuba Většího.
Trasy vedou rozmanitou přírodou se zajímavými místy a historií, a jejich společnou komunikací se stala Svatojakubská cesta – Železná, proto se její označení objevuje i v názvu celé akce. Svatojakubská cesta – Železná začíná v Praze a spojuje v Čechách a v Evropě místa s kostely sv. Jakuba, je propojena s německými, francouzskými a španělskými cestami, kudy poutníci přicházejí do španělského města Santiago de Compostela, kde je v katedrále pochován sv. Jakub Větší (Starší), který je patronem i farního kostela v Ledcích, kolem něhož poutní cesta rovněž prochází. Nově byla do konstrukce nabízených tras (vyjma té nejkratší) vpravena jižní část směrem k Nevřeni tematicky označená jako „Cestou pověstí a těžby kaolinu“ a severní část u nejdelších tras z Krašovic dále po Svatojakubské cestě k Mrtníku kolem Kaznějovského kaolinového dolu a kolem Krašovické myslivny zpátky na trasy do cíle pochodu.
Co uvidíme po trasách:
Nejkratší trasa (4 km) je vhodná k rodinné turistice s mladšími dětmi, jako jediná i s kočárky. Ta šestikilometrová je pro rodiny se staršími dětmi, které chtějí po cestě navštívit Nevřeňské podzemí. Ostatně tuhle technickou památku budou mít na své cestě i účastníci všech dalších tras. Prohlédnout si budou moci kaolinový důl, komplex chodeb a přes patnáct metrů vysokých síní a dozvědět se zajímavé věci z dějin těžby kaolinu. Rezervaci a prodej vstupenek zajistí pořadatel pochodu na startu.
Delší trasy procházejí i Kokořovem. Ten se stal kolébkou významného rodu Kokořovců, který patřil od 15. století k nejpřednějším rodům v Čechách. Původně rytířský rod měl v erbu shora půlený štít červené a černé barvy, nad helmou rohy týchž barev. Kokořovci, kteří byli povýšeni do panského stavu s hraběcím titulem, vlastnili mimo jiné Šťáhlavy, Žlutice, ale i Nečtiny. Kokořovci z Kokořova vymřeli po meči roku 1878.
Po trase je i místo „Na Smrtelnici“ východně od Nekmíře. To bylo patrně dne 2. 12. 1419 bojištěm, kde Jan Žižka s nepočetným oddílem porazil výrazně silnější vojsko krajského landfrýdu pod velením Bohuslava ze Švamberka. V bitvě došlo k prvnímu doloženému použití organizované vozové hradby za éry husitských válek. V roce 2018 obec Nekmíř na paměť památné bitvy zřídila na vrcholku kopce pomník Jana Žižky a osadila informační tabuli. „Když jednou Žižka vytáhl z Plzně k Nekměři s necelými třemi sty pěších a sedmi vozy, na kterých vezl zařízení k boření zdí (hady), dostihl ho na cestě pan Bohuslav, který měl přes dva tisíce jízdných i pěších. A tak zaútočil na Žižku s jízdním houfem a myslel, že je všechny na hlavu potře. Ale Žižka odrazil ho od vozů a zabil Hynka z Nekměře. Pak táhl dál svou cestou a tu noc pobořil tři opevněné tvrze.“ (Staré letopisy české)
Turisté nemohou minout ani černouhelný důl „Adolf“. V polovině 19. století byl u Žilova nad Tatinskou jámou otevřen ve směru na Krašovice důl. Důl byl hloubky do 40 metrů, uhlí se tam těžilo primitivním způsobem pomocí vrátků a věder, mimořádně se používal žentour. Sporadicky se těžilo ještě před 100 lety, ale těžba byla brzy nato ukončena.
ČP, ilustrační foto Pixabay