Plzeňské orchestrální sdružení s Ivanem Paříkem uvede jedno z vrcholných Mozartových děl
Výjimečný program připravilo pro svůj Podzimní koncert v pondělí 24. listopadu v sále Vodárny Plzeň od 19. 30 hodin Plzeňské orchestrální sdružení. Za řízení dirigenta Ivana Paříka nastudovalo a v pondělí provede jedno z vrcholných a zřídka uváděných děl Wolfganga Amadea Mozarta Koncertantní symfonii pro housle, violu a orchestr Es dur, KV 364. V sólových partech vystoupí koncertní mistři Martin Kos – housle a Vít Hošek – viola.
Koncertantní symfonie byla v období klasicismu oblíbenou formou, jakousi symbiózou symfonie a koncertu, kdy v rámci symfonie někteří hráči orchestru přednášejí i sólové koncertantní pasáže. Mozartova Es dur přináší mimořádně náročné virtuózní party houslí a violy, jež vedou v sólových pasážích dialog.
Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur se neuvádí často, zachovala se pouze v opisech, je to přitom dílo zcela výjimečné svým charakterem i způsobem vzniku. Mozart ji zkomponoval v roce 1779 po své velké cestě do Mannheimu a Paříže a promítl do ní strastiplné okamžiky tohoto období. Cestu po Evropě absolvoval jen se svou matkou, která však v Paříži zemřela. „´Koncertantní symfonie Es dur´ je asi jediné dílo, které Mozart psal opravdu z vnitřní potřeby. Všechna ostatní komponoval na zakázku nebo pro někoho,“ připomíná Ivan Pařík, který se tvorbou W. A. Mozarta zabývá celý život a o jeho zákonitostech přednášel jako univerzitní profesor mj. na vídeňské Hudební univerzitě či Mozarteu v Salcburku. S okolnostmi vzniku a unikátním charakterem celé skladby seznámí dirigent publikum podrobněji na samotném koncertu před vlastním provedením díla.
V první polovině večera provede POS díla několika historických období. Koncert otevře skladba Jiřího Ignáce Linka (1725 – 1791), typického představitele hudby českých kantorů předklasického období. Hudebně velmi nadaný Linek neodešel do zahraničí, ale celý život prožil v Čechách v Bakově nad Jizerou jako tamější kantor. Zkomponoval veliké množství skladeb, většina z nich je chrámového charakteru. Je ale také mj. autorem dvou pastorálních symfonií a několika koncertů pro cembalo a orchestr. A jedna ze symfonií – Symphonia Pastoralis ex C 292 zazní na úvod celého koncertu.
Do období romantismu přenese posluchače Téma s variacemi g moll op. 97 Alexandra Glazunova (1865-1936), předního ruského skladatele té doby. Glazunov, žák Rimského-Korsakova, měl už v 16-ti letech na svém kontě nejen řadu menších skladeb, ale i symfonii E dur. Téma a variace jsou z r. 1895 a nesou všechny rysy pozdně romantické hudby.
Návrat do minulosti ovšem viděný očima 20. století – to jsou Maďarské tance ze 17. století známého maďarského skladatele Ference Farkase (1905-2000), které na koncertu zazní. Dílo je sice reminiscencí historie, promítá se však do něj i Farkasova blízkost k filmové hudbě, jako skladatel a dirigent totiž působil v letech 1932-36 ve filmových studiích ve Vídni a v Kodani. Toto dílo se uvádí v různých Farkasových instrumentálních úpravách, POS je přednese ve verzi pro smyčcový orchestr a sólový hoboj. Jako sólistka se představí hobojistka Petra Kadlecová, celou prvni polovinu koncertu bude dirigovat bude mladá dirigentka Natálie Janecká.
Gabriela Špalková, foto Eva Hubatová
