Některé české památky známe ze školních učebnic. Jiné čekají stovky let ukryté ve zdech a pak se najednou objeví. Milevský relikviář patří k těm druhým. A jeho příběh je natolik výjimečný, že vzbudil pozornost i za hranicemi. V září se navíc na pouhé tři dny vrátí přímo do místa, kde byl objeven.
Píše se rok 2020. Archeologové při průzkumu kostela sv. Jiljí v milevském klášteře narazí v tajném prostoru za trezorovou místností na něco, co tam rozhodně nečekali. Zbytky dřeva, zlaté plíšky a především přibližně šest centimetrů dlouhý železný hřeb opatřený destičkou z 21karátového zlata ve tvaru kříže. Na ní jsou písmena IR – Iesus Rex, Ježíš Král.
Z nálezu, který mohl zůstat jen pozoruhodnou archeologickou záhadou, se postupně stal jeden z nejzajímavějších objevů posledních let.
Co se vlastně v Milevsku našlo?
Milevský relikviář je spojován s relikviemi Pravého kříže, tedy kříže, na němž měl být podle křesťanské tradice ukřižován Ježíš Kristus. Právě tady je ale dobré držet se toho, co skutečně prokázaly odborné analýzy.
Výzkum například ukázal, že v nálezu se nachází modřínové dřevo, jehož stáří odpovídá období mezi lety 1290 a 1394, ale také dubové dřevo datované přibližně mezi roky 338 a 416. Právě druhý údaj je mimořádně zajímavý – časově totiž
odpovídá období, kdy měl být Kristův kříž podle tradice nalezen.
Ani další zkoumání ale nepřinesla jednoduchou odpověď. Hřeb byl podroben CT vyšetření v institutu CEITEC při brněnské univerzitě, které nepotvrdilo původní hypotézu, že by mohl být sám schránkou pro další relikvii.
A právě to dělá z milevského nálezu tak fascinující příběh. Archeologie zde nepřinesla jednoduchou pohádku s definitivním koncem, ale otázky, nad kterými se odborníci mohou dál přít.
A pak je tu lapis lazuli
Další zajímavou stopu přinesla analýza Národní galerie. V nálezu byl identifikován ultramarín, mimořádně vzácné modré barvivo vyráběné z drceného lapisu lazuli.
Ve středověku nešlo o obyčejnou barvu. Lapis lazuli byl velmi drahý a ultramarín patřil k nejcennějším pigmentům, které tehdejší umělci používali. Jeho přítomnost tak jen dokládá, že předmět, který byl v Milevsku ukryt, měl zjevně mimořádný význam.
Na chvíli zpátky tam, kde všechno začalo
A právě proto stojí za pozornost možnost, která se návštěvníkům naskytne letos v září. Milevský relikviář bude vystaven přímo v místě svého objevu – v milevském klášteře – pouze po dobu tří dnů.
V sobotu 12. září se tam navíc vydá také Klub Pátečníků. Návštěvníky čeká komentovaná prohlídka klášterního areálu s archeologem Pavlem Břicháčkem, který se jeho výzkumu věnuje několik desetiletí. Součástí programu bude i Milevské muzeum, historický refektář, běžně nepřístupné prostory a závěrečný koncert středověké hudby v kostele sv. Jiljí. Právě v něm totiž příběh relikviáře začal…
Český objev světového významu
Možná stojí za to se u milevského nálezu na chvíli zastavit i z trochu jiného důvodu. V době, kdy se často obdivujeme památkám v zahraničí, máme přímo v Česku archeologický nález, který odborníci označují za objev světového významu.
Nejde přitom o okázalý poklad plný zlata. Je to malý předmět, několik kousků dřeva, železný hřeb a zlatý křížek. Jenže za nimi se skrývá příběh starý stovky let – a možná i vzpomínka na událost, která podle křesťanské tradice změnila dějiny Evropy.
A nejlepší na tom je, že ten příběh není uzavřený. Některé otázky zůstávají nezodpovězené a další výzkum může přinést nové odpovědi.
Na tři zářijové dny se tak Milevsko stane místem, kde bude možné stát přímo uprostřed jedné z nejpozoruhodnějších českých archeologických záhad současnosti. A tentokrát nemusíme jezdit nikam daleko. Máme ji doma.
(dp), titulní foto badatelé.net a další generované AI