
Únorové odpoledne, lehký mráz ve vzduchu a ulice plné smíchu. Slovany se na pár hodin proměnily v barevnou pohádku. Zpod čepic vykukovaly šaškovské klobouky, kolem poskakoval medvěd, za ním námořníci, princezny, muzikanti i spousta fantazijních bytostí. První masopustní průvod, který připravila Základní umělecká škola Plzeň, Chválenická 17, nebyl jen školní akcí. Byl to malý svátek pro celé rodiny – a navíc s dobrým srdcem.
Tady se totiž nepotkávali „diváci“ a „účinkující“. Všichni byli součástí dění. Děti z hudebního, tanečního, výtvarného i dramatického oboru se proměnily v masky, vzaly nástroje a vyrazily do ulic. Přidaly se mateřské školy, rodiče i prarodiče. Každý měl co ukázat – někdo kostým, jiný bábovku do batohu a další jen chuť jít spolu.
Startovalo se před školou a hned první tóny kapely rozhýbaly dav. Rytmus bubnů a dechů se odrážel od domů a průvod se pomalu sunul směrem k radnici Městský obvod Plzeň 2 – Slovany. Lidé mávali z oken, kolemjdoucí se spontánně přidávali. Najednou to nebyla organizovaná akce, ale přirozená radost, která se šířila ulicemi.
Před radnicí voněly koblihy a horký čaj. Hudba hrála dál, masky se předváděly a porota měla těžkou hlavu – jak vybrat ty „nejlepší“, když každá byla originál? Námořníci z jedné školky si nakonec odnesli dort, ale upřímně – vyhráli všichni. Protože šlo hlavně o společný zážitek. A taky o pomoc druhým.
„Masopustní průvod byl letos vlastně zkušebním ročníkem. O to více jsem měla radost z účasti – počet
účastníků jsme odhadly na více než tři stovky. A co mě doopravdy nadchlo byly neskutečně originální masky, ze kterých bylo opravdu velmi těžké vyhodnotit ty nejzdařilejší. Ocenění by si zasloužil opravdu každý. Děkujeme za možnost propojit akci s Díky dětem. Celkově se podařilo pro projekt získat 5.317,- Kč,“ doplňuje Alena Kozáková, ředitelka Nadace 700 města Plzně, garanta veřejné sbírky projektu.
Na tomhle masopustu bylo nejhezčí, že nepůsobil jako „program“. Spíš jako přirozené setkání sousedů. Děti běhaly mezi dospělými, senioři se usmívali, rodiče fotili a kapela hrála, jako by šlo o největší festival sezony.
Zkušební ročník? Možná na papíře. Ve skutečnosti to už teď působí jako nová tradice. Taková, na
kterou se bude vzpomínat: „Pamatuješ, jak jsme šli v masce a mrzly nám ruce od čaje?“ A přesně takové vzpomínky za to stojí…
(dp), foto Děti dětem