Kameňák se oblékl do růžové. Není to puding, odborníci mluví o sirných bakteriích

Ojedinělý úkaz mohli už podruhé pozorovat lidé před pár dny na Kamenném rybníce v Plzni. Na hladině podél břehu se objevil sytě růžový povlak, který svou konzistencí připomínal pudingový gel. Ve vodě jej vytvořily sirné bakterie rodu Pelogloea. Město Plzeň chce informovat veřejnost o původu této rarity, neboť je možné, že se zabarvení objeví znovu. Lidé se nemusí ničeho obávat, bakterie jsou naprosto neškodné pro člověka, nepředstavují ani žádné nebezpečí pro ryby či koupající se psy.

„Tyto sirné bakterie nezapáchají, nesignalizují žádné znečištění. Pouze umějí upoutat naši pozornost,“ uvedla Dagmar Svobodová Kaiferová, vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně.

Podle plzeňského hydrobiologa Jindřicha Durase má Kamenný rybník hnědou vodu po huminových látkách. „Tmavá voda se na povrchu snadno prohřívá, ale u dna zůstává studená. Teplá a studená vrstva se po celou letní sezonu spolu nemíchají. U dna tedy rozkladné procesy rychle spotřebují všechen kyslík a nastávají podmínky příhodné pro život a růst sirných bakterií,“ vysvětlil původ jevu hydrobiolog. V letošním roce byla voda v Kamenném rybníce navíc hodně průhledná, takže i na dno v bezkyslíkaté vrstvě dopadalo ještě trochu světla. „Proto se mohly uplatnit i ty sirné bakterie, které využívají sluneční světlo jako zdroj energie. Na rozdíl od rostlin ale nevyrábějí sirné bakterie žádný kyslík. Na dně si ve slizovém povlaku žily až dosud, kdy se počasí ochladilo, a voda se ve vodním sloupci začala promíchávat, gelovitý sliz vyplaval na hladinu,“ doplnil Jindřich Duras.

Postupně růžová od břehu zase zmizí, a kdy podobný úkaz opět Plzeňané uvidí, lze těžko odhadnout.

Kamenný rybník, zvaný též Kameňák, je součástí rybniční soustavy na Boleveckém potoce a jeho přítocích na severním okraji města Plzně. Rybník má rozlohu 5,2 hektaru.