Jeníček a Mařenka vás vtáhne do světa fantazie a sladkého pokušení

Po třiceti šesti letech se na jeviště Divadla J. K. Tyla vrací opera Jeníček a Mařenka německého skladatele Engelberta Humperdincka. Režisér Štěpán Pácl připravil pro plzeňské divadlo rodinnou inscenaci, která propojuje překrásné melodie, hravost a humor s hlubšími tématy a která zve publikum do světa, kde sladké lákavé sny mohou být stejně zrádné jako temný les. Slavná opera zazní při premiéře 18. října 2025 ve Velkém divadle v českém překladu Vojena Drlíka a v hudebním nastudování šéfdirigenta Jiřího Štrunce.

„Jeníček a Mařenka patří k příběhům, které v nás zůstávají od dětství, právě v tom je jejich kouzlo. Na povrchu působí jako prostá pohádka o perníkové chaloupce, ale ve skutečnosti vypráví o pokušení, strachu, odvaze a dospívání. Propojuje dětský svět s hlubokým hudebním a lidským obsahem. Vítám, že Divadlo J. K. Tyla přináší operní klasiku v podobě, která dokáže oslovit děti i dospělé a připomíná, že divadlo může být místem společného prožitku napříč generacemi,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Humperdinckův Jeníček a Mařenka z roku 1893 oslovuje nejširší generace diváků a patří k nejhranějším operám na světě. Plzeňskou inscenaci připravil někdejší kmenový režisér činohry Národního divadla v Praze a v Brně Štěpán Pácl, jehož cílem bylo vytvořit inscenaci pro celou rodinu. „Naše pojetí, doufám, pobaví, dojme a zároveň nabídne prostor k zamyšlení,“ říká a doplňuje, že v příběhu nejde ani tak o perníkovou chaloupku, ale o sladké vábení – v plzeňské inscenaci symbolizované cukrovou vatou. „Ani Ježibaba zde není jen strašidelnou figurkou, je zábavnou a svůdnou postavou, která láká děti do světa jednoduchých řešení a prchavých radostí, po kterých však zůstává jen další hlad,“ zdůrazňuje režisér. „Jeníček a Mařenka musí odolat jednoduchému pokušení, aby zachránili nejen sebe, ale i ostatní děti, které se staly obětí sladké pasti.“

Humperdinckova hudba je melodická a vrstevnatá a pod vedením Jiřího Štrunce získává v plzeňské inscenaci výraznou hloubku i pohádkovou jemnost. „Humperdinckova hudební řeč je velmi silně ovlivněna Wagnerem, se kterým po nějakou dobu spolupracoval. Hudební složka této opery je mistrovskou ukázkou spojení romantické orchestrální bohatosti a lidových melodií, zní skutečně ‚pohádkově‘ a zajímavě a dokáže zaujmout nejširší publikum – jak dětské diváky, tak zkušené operní posluchače,“ upřesňuje Jiří Štrunc.

Martina Drbušková, foto Martina Root