Jak se plavilo dřevo a vázaly vory? Ukáží vám to v sobotu na Vydře

Jak se vázaly vory, ukázku starých řemesel a plavení dřeva po Vchynicko–Tetovském plavebním kanálu – to vše chystá pro veřejnost informační středisko a Středisko environmentální výchovy Kašperské Hory na sobotu 8. července od 10.30 hodin. Plavební kanál se nachází v údolí řeky Vydry pod bývalou osadou Vchynice-Tetov.

Začátek stezky tvoří hradlový most (1) zvaný “Rechle”, který zachytával soustavou tyčí plavené dřevo a směroval je do kanálu. Přes most vedla silnice z Rokyty na Modravu. Po vybudování nové cesty přes Antýgl ztratil starý most význam a začal chátrat. Až v r.2000 se díky spolupráci ZČE a Správy NP a CHKO Šumava dočkal historicky přesné rekonstrukce.

Samotný kanál začíná stavidlem, které ho i dnes chrání před poškozením ledem a povodněmi. Dále cesta vede kolem vodoměrné kaple na sever přes boční přepad, kterým se regulovala výška plavební vlny ke králováckému dvorci Antýglu. Toto místo dnes slouží jako autokemp a nástupní místo do Povydří. Kanál se prudce stáčí vlevo, v jeho oblouku je betonové koryto, které sloužilo k čištění kanálu od usazenin a odpouštění ledových ker.

Oba břehy kanálu spojuje 8 kamenných mostků, které svým klenutým obloukem podtrhují výjimečnost díla. Kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Ke svému účelu kanál sloužil ještě počátkem 20. století. Do roku 1958 byl využíván až po Rokytu. V dnešní době slouží část kanálu jako přívod vody pro vodní elektrárnu na Čeňkově Pile.

Kanál byl postaven v letech 1799 – 1801 schwarzenberským inženýrem Josefem Rosenauerem. Ve své době to bylo nejenom technicky významné dílo, ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy. To bylo zvláště důležité po lesní kalamitě koncem 18. století, jíž padly za oběť tisíce stromů. Zřízení plavebního kanálu a rozšíření těžby dřeva dalo podnět k další vlně osidlování této části Šumavy.

V prudkém ohybu stoupá příkře Hakešická cesta na Javoří pilu a Oblík. Regulačním stavidlem tu odtéká voda do Hrádeckého potoka. Vodou z kanálu se v období mimo plavbu zavlažovaly okolní pozemky a pohánělo několik mlýnů. Kanál dlouhým obloukem obtéká Kostelní vrch k odbočkám do Srní a k bývalé Hauswaldské kapli.