Dokázal propojit výtvarné umění s poezií. Josef Šíma se vrátil do Plzně

Po téměř šesti dekádách se do výstavních prostor Západočeské galerie v Plzni vrací jedna z nejzásadnějších osobností evropské moderny – Josef Šíma (1891–1971). Malíř, který dokázal mimořádně citlivě propojovat české i francouzské kulturní prostředí, ale také výtvarné umění s poezií, bude představen v rozsáhlé výstavě JOSEF ŠÍMA. MEZISVĚTY.

Výstava se soustředí především na Šímovu tvorbu z dvacátých a třicátých let, kdy jeho imaginativní malba nachází paralely v analýzách poezie lingvisty Romana Jakobsona. Právě prolínání různých světů – kulturních, jazykových i myšlenkových – se stalo pro Šímovu tvorbu určující. Název Mezisvěty tak symbolicky vystihuje zásadní princip jeho uměleckého vývoje.

–

Expozice je v Masných krámech přístupná až do 1. března 2026. Vstupenky na ni můžete vyhrát i v naší soutěži. Stačí správně odpovědět na otázku Co je to vitráž? (A – Socha vytesaná z kamene. B – Obraz vytvořený ze skleněných tabulek různých barev spojených olověnými pásky. C – Malba na dřevěnou desku), odpověď poslat na e-mailovou adresu: obchod@ceskypohled.eu nejpozději do 15. prosince 2025 a mít štěstí. Pět vylosovaných soutěžících získá po dvou volných vstupenkách na prohlídku výstavy jedné z nejzásadnějších osobností evropské moderny.

–

Malíř mezi dvěma světy

Rok 1921, kdy se Šíma natrvalo usadil ve Francii, znamenal zásadní zlom. Ocitl se v novém prostředí, plném čerstvých inspirací, na něž jeho dílo okamžitě reagovalo. Výstava ukazuje tento přerod nejen prostřednictvím obrazů a kreseb, ale i prostřednictvím bohaté ilustrační tvorby.

K nejzajímavějším exponátům patří například ilustrace ke Ztracenému ráji Pierra Jeana Jouva či méně známý, dnes téměř raritní komiks Kůň Pu, který Šíma vytvářel pro Lidové noviny. Expozici doplňují také archivní materiály – dopisy, fotografie či katalogy.

V dialogu se Šímovým dílem se objevují také práce jeho současníků z české i mezinárodní avantgardy, mimo jiné Jindřicha Štyrského, Jana Zrzavého, Františka Kupky, Maxe Ernsta či Giorgia de Chirica. Výstava připomíná i Šímovy návrhy vitráží pro kostel sv. Jakuba v Remeši ze šedesátých let, čímž volně navazuje na jeho první velkou plzeňskou výstavu z roku 1964, kterou pro ZČG připravila kunsthistorička Anna Masaryková, vnučka prvního československého prezidenta.

Návrat do galerie, která Šímu formovala

Šímova tvorba se tak symbolicky vrací na místo, které sehrálo důležitou roli v jejím znovuobjevení. Plzeňská výstava z roku 1964 významně přispěla k rehabilitaci nejen samotného Šímy, ale i celého okruhu české meziválečné moderny. Zároveň podstatně ovlivnila akviziční politiku galerie, jež tehdy obohatila své sbírky o řadu jeho děl.

Zdroj: Západočeská galerie v Plzni