Co uvidíme v roce 2026 na hvězdné obloze podle Kudy z nudy?

Rok 2026 bude pro fanoušky astronomie a noční i denní oblohy opravdu výjimečný. Pokud chcete být svědky neuvěřitelných představení na obloze, připravte se na to, že občas obětujete trochu spánku. Obecně platí, že padající hvězdy, nejlepší planetární konstelace i některé „měsíční speciality“ se vyplácí lovit uprostřed noci nebo nad ránem. Ale někdy se vyplatí být ve střehu i přes den – třeba kvůli zatmění Slunce.

Jaké jsou hvězdné a astronomické události očekávané v roce 2026, které byste si neměli nechat ujít? Na Kudy z nudy vám přinášíme přehled nejzajímavějších hvězdných a astronomických jevů, na které se můžete těšit, ať už jste zkušený pozorovatel, nebo jen občas zvednete hlavu k nebi. Poznamenejte si s předstihem do kalendáře všechno, co nechcete prošvihnout.

Doufejme, že nám rok 2026 nadělí co nejvíc jasných nocí bez oblačnosti – a proč ne třeba i další polární záře, protože sluneční aktivita zůstává stále zvýšená? Můžete se také podívat do kalendáře úplňků, abyste věděli, kdy pozorování nebude rušit Měsíc.

Největší lákadla pro milovníky astronomie v roce 2026
12. srpna: částečné zatmění Slunce
V Česku a na Slovensku uvidíme částečné zatmění při západu Slunce. Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat více než 86 procent slunečního disku. Jako úplné bude zatmění Slunce viditelné v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku.

28. srpna: částečné zatmění Měsíce za rozbřesku
Měsíc se ponoří do zemského stínu skoro celý, jenže v době maxima už bude u nás nízko a bude zapadat — o to víc to bude chtít dobrý výhled na jihozápad. Částečné zatmění začne ve 4 hodiny 33 minut a nejlépe viditelné bude na jihozápadě Česka.

Srpen: meteorické roje s parádními podmínkami
Hodně rojů letos neruší měsíční úplněk, ale úplná bomba budou Perseidy v noci z 12. na 13. srpna: prakticky bezměsíčná noc nabídne jedny z vůbec nejlepších podmínek k pozorování tohoto roje za poslední dvě dekády!

Planety ve velkém stylu
V roce 2026 nás čeká několik fotogenických konjunkcí (Venuše + Saturn, Venuše + Jupiter, Jupiter + Mars) a taky několik lahůdkových setkání s Měsícem – včetně denního zákrytu Venuše 14. září 2026.

Možné polární záře
Slunce je sice už za maximem cyklu, ale aktivita je pořád dost vysoká, takže stále žije šance vidět polární záři – často alespoň fotograficky, anebo se jí vydat naproti třeba do Skandinávie.

Neobvyklé úkazy
V průběhu roku 2026 bude možné spatřit také několik neobvykle jasných komet (z nichž určitě některá překvapí svou jasností), jasné průlety Mezinárodní vesmírné stanice ISS a halové jevy kolem Slunce či Měsíce.

Leden 2026: Kvadrantidy za úplňku a nejjasnější Jupiter
Mezi tři nejsilnější meteorické roje roku patří Kvadrantidy. V roce 2026 ale mají vyloženě smolné podmínky: maximum vychází na noc ze 3. na 4. ledna, přičemž vrchol nastane už 3. ledna ve 22:00 SEČ, jenže celou noc bude pozorování rušit velmi jasný Měsíc téměř v úplňku. Šanci mají hlavně ty nejjasnější meteory, ideálně nad ránem (4. ledna mezi půlnocí a šestou hodinou ráno), kdy je radiant vysoko.

Krátce na to, už 10. ledna 2026 v 9:34 SEČ, bude Jupiter v opozici se Sluncem. Královská planeta bude na opačné straně oblohy než Slunce, vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem bude o půlnoci. Jupitera najdete ho vysoko v Blížencích, a i malý dalekohled odmění pohledem na kotouček planety a její jasné měsíce.

Únor 2026: Planetární oblouk za soumraku
Dva večery po sobě, 18. a 19. února po 18. hodině SEČ, se nízko nad jihozápadem srovná do zajímavého oblouku Venuše, mladý Měsíc (19. února výraznější, i s popelavým svitem), Merkur (navíc v největší východní elongaci) a vysoko nad obzorem Saturn. Pro pozorování si najděte dobré pozorovací místo s výhledem na jihozápadní až západní obzor, ideálně vysoko na kopci nebo v horách. Venuše, která bude nejníž nad obzorem, totiž zapadne rychle, zhruba čtvrt hodiny po „startu“ celé show.

Březen 2026: Venuše se Saturnem, světlo zvířetníku a měsíční srpek
První setkání planet se odehraje 8. března 2026 večer, kde se k sobě nízko nad západním obzorem přiblíží Venuše a Saturn. Obě planety bude dělit úhlová vzdálenost asi 1°, tedy zhruba vzdálenost dvou měsíčních úplňků vedle sebe. Na čistém nebi a s volným západním obzorem to bude pěkná podívaná i bez techniky, v dalekohledu se planety vejdou do jednoho zorného pole. Nebude ale trvat dlouho, planety zapadnou přibližně hodinu a čtvrt po západu Slunce, tedy ještě za soumraku.

Kolem rovnodennosti, která nastane 20. března 2026 v 15:45 SEČ, nastávají nejlepší podmínky pro zvířetníkové světlo. Na obloze bývá vidět po soumraku nad západním obzorem v době, kdy je Slunce již déle jak hodinu pod obzorem (tedy kolem 19:00 SEČ a později), a vypadá jako výrazný světelný kužel. Výhodou roku 2026 je to, že pozorování nebude rušit Měsíc, který bude 18. března v novu. Nejlepší čas pro pozorování zvířetníkového světla nastane přibližně mezi 7. a 20. březnem – ale chce to jasné počasí a místa, kde pozorování nebude rušit světelný smog ani mlha.

Krátké, fotogenické a ideální na „rychlé“ focení bude také setkání Venuše a úzkého měsíčního srpku, k němuž dojde v den jarní rovnodennosti, 20. března 2026. Nízko nad západním obzorem se sejde jasná Venuše s tenkým srpkem Měsíce, který se s postupujícím soumrakem zahalí do popelavého svitu. Úkaz bude pozorovatelný už za soumraku okolo 18:30 SEČ, popelavý svit Měsíce začne být lépe patrný po 19. hodině SEČ. Nebeské představení skončí západem obou těles kolem 20. hodiny SEČ, takže na pozorování nebude moc času.

Duben 2026: Lyridy bez rušení Měsícem
Nebeským poslem jara je dubnový meteorický roj Lyridy. Vrcholí každoročně kolem 22. dubna (předpověď vrcholu 21:40 SELČ), ale maximum je pozvolné — nejvíc meteorů typicky uvidíte v noci z 22. na 23. dubna a pak nad ránem. Letos jsou podmínky dobré: Měsíc, který by slabší meteory přezářil, se ukáže jen večer, takže druhá polovina noci bude mnohem lepší. Největší šanci pozorovat Lyridy budete mít zhruba od druhé hodiny ranní do rozbřesku, kdy už je radiant v souhvězdí Lyry, odkud meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem.

Květen 2026: Měsíc mezi Jupiterem a Venuší
Za vizuální lahůdku označují astronomové májovou konstelaci, k níž dojde mezi 18. a 20. květnem 2026. V těchto třech večerech se vysoko nad západem potkají Jupiter, Venuše a dorůstající Měsíc s popelavým svitem (sluneční světlo rozptýlené Zemí k jinak nepřímo osvětlené části zbytku měsíčního disku). Společnost jim navíc budou dělat hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců, a o něco vzdálenější Capella (souhvězdí Vozka) a Procyon (souhvězdí Malého psa). Nejhezčí podívaná nastane 19. května, kdy se Měsíc usadí téměř symetricky mezi oběma planetami. Díky jasnosti všech těles bude konstelace efektní i z měst a můžete se pokusit o fotku z mobilu – tohle by mohlo vyjít.

Celé léto 2026: Červení skřítci a Mléčná dráha
V letních bouřkových měsících je šance zachytit nadoblačné blesky zvané červení skřítci. Poprvé je teoreticky popsal skotský fyzik Charles Wilson (1869–1959), reálně poprvé byly nadoblačné blesky odhaleny až po roce 1989 během zkoušek aurorální kamery v americké Minnesotě. Celý úkaz tak trvá zlomek sekundy a vidět je může jen zkušený pozorovatel, který ví, kam a kdy se dívat. Nejčastěji proto jde o „fotografický úlovek“ na krátké expozice, když v dálce od stovky do osmi set kilometrů řádí masivní bouřkový systém. Chce to trpělivost, správný směr… a štěstí.

Během srpna a první poloviny září bude nejkrásnější pohled na centrální část Mléčné dráhy. V druhé polovině léta je nízko nad jižním obzorem a bývá vidět celou noc, v červnu vrcholí v polovině noci. Nejlepší je pozorování daleko od měst a hlavně během nocí, kdy vás svým svitem nebude rušit Měsíc.

Červen 2026: Venuše s Jupiterem a planetární paráda
Krásná nebeská podívaná nastane 9. června při večerním setkání Venuše a Jupitera, nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Planety se na večerní obloze přiblíží na vzdálenost zhruba tří měsíčních úplňků. Maximální přiblížení nastane ještě za denního světla, ale nepřehlédnutelné budou až do svého západu za severozápadním obzorem kolem 23:30 SELČ. S pokračujícím soumrakem se navíc nízko nad severozápadem ukáže také Merkur, a do hry vstupují i Blíženci (Castor a Pollux) a hvězdokupa M44, lidové zvaná Jesličky nebo Včelí úl.

Podobně jako květnové setkání Jupitera, Venuše a Měsíce i červnové setkání planet bude viditelné pouhýma očima, a navíc se kolem data konjunkce na obloze mohou objevit také noční svítící oblaka.

Planetární paráda bude pokračovat za soumraku 17. června, kdy se jen čtyři dny před letním slunovratem nízko nad severozápadem seřadí Merkur, Jupiter, Venuše a ještě mladý Měsíc s popelavým svitem. Bonus v triedru: Jesličky. Krásná, ale krátká show, která navíc bude vyžadovat perfektní výhled na severozápad. Opět není vyloučeno, že zrovna ten večer nevylepší celou podívanou noční svítící oblaka. Oč jde? Noční svítící oblaka jsou stříbřité až modravé závoje, které bývají vidět v týdnech kolem letního slunovratu nízko nad severním obzorem. Oproti běžným oblakům se nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 kilometrů nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Spatřit je tak můžete jen za soumraku nebo za úsvitu díky nasvětlení Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem. Svítící oblaka se nedají předpovědět, takže je to výzva pro pozorovací pohotovost. Zároveň se ale dají snadno vyfotografovat, protože za soumraku nebo úsvitu je ještě relativně světlá obloha.

Srpen 2026: v hlavní roli Slunce, Měsíc a Perseidy
Největší úkaz roku, veleočekávané zatmění Slunce v Evropě, nastane 12. srpna. Jde o první úplné zatmění Slunce pozorovatelné i z Evropy od roku 1999, o nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do 2075 a také nejblíže položené úplné zatmění Slunce k Česku a Slovensku do roku 2081.

V Česku půjde o částečné zatmění, které začne nejdřív kolem 19:19 SELČ, maximum vychází kolem 20:11 SELČ (podle místa) a všechno se odehraje při západu Slunce. Celý úkaz potrvá necelou hodinu a bude možné jej pozorovat pouhýma očima přes bezpečný filtr. V Česku se Měsíc zakousne do Slunce opravdu výrazně (na západě Čech přes 86 %). Čím víc na západ se posunete, tím víc uvidíte.

Zajímavé bude pozorovat dvojitý soumrak: během zatmění se lehce setmí, ale po západu Slunce se opět obloha ještě trošku rozjasní, a teprve potom začne probíhat klasický soumrak. A jak to bude v dalších letech? I když zatmění Slunce je mimořádně vzácná astronomická událost, do roku 2030 proběhnou ještě tři další částečná zatmění. Například 2. srpna 2027 se na druhé nejdelší úplné zatmění v tomto století můžete vypravit do Egypta.

Do kalendáře svých astronomických pozorování si určitě zaznamenejte noc z 12. na 13. srpna a Perseidy. V roce 2026 nás čeká luxusní podívaná: prakticky bezměsíčná noc nabídne jedny z vůbec nejlepších podmínek k pozorování tohoto roje za poslední dvě dekády! Nejvíc meteorů čekejte od půlnoci do rozbřesku, při dobrém počasí klidně desítky za hodinu.

Výzvou pro „kosmické fajnšmekry“ a fotografy bude polovina srpna a Mars a trpasličí planeta Ceres u hvězdokupy M35. Na ranní obloze se čím dál jasnější červená planeta Mars přiblíží k otevřené hvězdokupě M35 zvané Přezka na boty, poblíž se navíc dá dohledat i trpasličí planeta Ceres. Zatímco Mars a hvězdokupa budou vidět pouhým okem, na Ceres budete potřebovat dalekohled a mapku. Pozorovací okno je přibližně mezi 11. až 19. srpnem vždy ráno od půl druhé do půl páté, tedy od východu planety nad severovýchodním obzorem až do svítání.

O tečku za hvězdným létem se postará 28. srpen a velmi výrazné částečné zatmění Měsíce. Měsíc se ponoří do zemského stínu skoro celý, jenže v době maxima už bude u nás nízko a bude zapadat — o to víc to bude chtít dobrý výhled na jihozápad. Částečné zatmění začne ve 4 hodiny 33 minut a nejlépe viditelné bude na jihozápadě Česka, maximum nastane v 6:12 SELČ. Čím víc na západ, tím větší šance chytit maximum ještě nad obzorem.

Září 2026: Denní zákryt Venuše a zvířetníkové světlo ráno
Pokud bude čistý vzduch a jasné nebe, 14. září 2026 byste mohli být svědky opravdové lahůdky: denního zákrytu jasné planety Venuše Měsícem. Měsíc jasnou Venuši zakryje v odpoledních hodinách nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Na jasném blankytném nebi by úkaz mohl být vidět pouhýma očima, protože Venuše bývá vidět i za denního světla. Mimořádně fotogenické to samozřejmě bude v dalekohledu: Venuše i Měsíc jako srpky na modrém pozadí.

Během druhé poloviny září opět vyhlížejte zvířetníkové světlo, tentokrát ráno před rozbřeskem nad východním obzorem. Nov nastane 11. září 2026, takže rána budou až do 24. září bezměsíčná. Zvířetníkové světlo zkuste zachytit před svítáním nad východem. Bonus: v té době budou pěkně vidět i další planety, a to bělavý Jupiter a naoranžovělý Mars.

Říjen 2026: Saturn, Mars v Jesličkách a Orionidy
Na konci září a hlavně v říjnu bude celou noc vidět planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem 4. října 2026 ve 14:21 SELČ. Přestože od nás je planeta Saturn přes miliardu kilometrů daleko a prstence se bývají různě nakloněné, světlý kroužek obepínající kotouček planety bývá viditelný už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu. A hlavně – od března 2025 se prstence při pozorování už zase příjemně „otevírají“.

V polovině října můžete vidět Mars v Jesličkách: mezi 10. a 12. říjnem se Mars promítne před hvězdokupou M44 (Jesličky). Nejblíž bude 11. října nad ránem. V triedru to bude nádhera: oranžový Mars v „mlžné vatě“ hvězdokupy.

O deset dní později 21. října 2026 vrcholí pravidelný meteorický roj Orionidy, říjnový prach z Halleyovy komety. Orionidy sice nebývají extrémně bohaté, ale mají šanci na jasnější meteory. Letos navíc vychází maximum na dobu, kdy Měsíc zapadá kolem půlnoci, takže nejlepší část noci bude tmavá.

Listopad 2026: Nebeská šňůra, trojúhelník pro skřivany a Jupiter s Marsem
Hned na začátku měsíce, 2. a 3. listopadu, se na noční obloze objeví pozoruhodná nebeská šňůra. Do krásné přímky se totiž srovnají hvězdokupa M44 alias Jesličky, Měsíc, Mars, Jupiter a hvězda Regulus. Nejhezčí pohled na ně bude po první hodině ráno až do svítání.

Další podívaná pro skřivany nastane 7. listopadu, kdy se nad jihovýchodem časně ráno kolem šesté hodiny za jasného počasí vytvoří fotogenický nebeský trojúhelník tvořený jasnou planetou Venuší, úzkým srpkem Měsíce s popelavým svitem a hvězdou Spica ze souhvězdí Panny. Trojúhelník ale bude opravdu nízko nad obzorem, takže k jeho spatření musíte najít místo s nerušeným výhledem k jihovýchodu.

Ráno ve v 3:06 SEČ 16. listopadu dojde k těsnému setkání Jupiteru a Marsu, kdy se obě planety přiblíží na 1° 11’ – tedy zhruba na vzdálenost o něco větší než dva měsíční úplňky vedle sebe. Obě planety vyjdou nad obzor už okolo 23. hodiny předchozího dne a pozorovatelné zůstanou až do svítání 16. listopadu.

Celý listopad je také naděje na jasné Tauridy, dvě větve meteorického roje. Mateřskou kometou jižní větve je kometa 2P/Encke, která proletí kolem Slunce na počátku roku 2027. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10. Tauridy možná nejsou tak známé jako jiné roje, ale umí vystřelit opravdu jasné bolidy. Díky maximu na přelomu října a listopadu se jim v zámoří občas přezdívá halloweenské ohnivé koule / Halloween fireballs. Šance na pozorování s vrcholem kolem okolo 5. listopadu 2026 je dobrá i díky tomu, že Měsíc míří k novu, takže obloha v té době bude relativně tmavá.

Prosinec 2026: Geminidy a vánoční superúplněk
Mezi nejspolehlivější roje patří Geminidy. V roce 2026 jsou podmínky pro zimní rojení Geminid příznivé: maximum nastane v noci z 13. na 14. prosince a ze 14. na 15. prosince, kdy Měsíc bude pět dní po novu a zapadne už kolem 21. hodiny. Druhá polovina noci tak bude tmavá, a to je ideální pro meteory, které padají nejčastěji mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Největší úplněk roku 2026 nastane na Štědrý den 24. prosince. Měsíc bude vysoko nad jižním obzorem a od Země ho bude dělit „pouhých“ 356 649 kilometrů. Skvělý na pozorování a fotografování bude hlavně východ Měsíce 23. a 24. prosince — tam se o „wow efekt“ postará optická iluze. Měsíc totiž bude o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce a při jeho svitu tedy bude možné dokonce číst.

Tipy pro pozorování nočního nebe
Najděte si místo s co nejmenším světelným znečištěním – ideálně mimo město, v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem.
Přibalte si dalekohled nebo aspoň triedr, ale některé úkazy jsou dobře viditelné i pouhým okem.
Od jara do podzimu vám pro pozorování ve volné přírodě bude stačit běžné vybavení (oblečení, spacák, lehátko či karimatka).
Sledujte aktuální předpovědi počasí a informace od astronomických společností.
Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Co radí astronom a renomovaný fotograf Petr Horálek? Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.
Pro některé úkazy (zatmění Slunce) použijte speciální ochranné brýle!

Zdroj: kudyznudy.cz