Běh pro Paměť národa se v Plzni poběží i za pankáče, potápky a máničky

Ve dvou termínech a na deseti místech se uskuteční čtvrtý ročník  Běhu pro Paměť národa. V  sobotu 11. května 2019 startuje závod v  Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích. O týden později, 18. května 2019, poběží lidé v  Plzni, Praze, Brně, Hradci Králové, Třebíči a Uherském Hradišti. Loni se účastnilo přes 1 600 běžců, Paměti národa startovné vyneslo 650  000 korun.  Letos organizátoři očekávají minimálně tři tisíce běžců.

„Je to hec. Musíte se připravovat, protože uběhnout deset kilometrů není pro každého. Dříve, třeba pro generaci první republiky, byla taková vzdálenost legrace. Dnešní doba počítačů a mobilů přinesla pohodlnost. Když k tomu připočteme sklony přejídat se sladkým a smaženým jídlem, při práci nemalá část z nás sedí, nemůže  to dopadnout dobře. Člověk  žasne  nad tím, co lidé kdysi, třeba za 2. světové války, dokázali. Běh pro Paměť národa samozřejmě organizujeme, protože nám přináší peníze pro další dokumentaci příběhů. Ale chceme sebe i jiné lidi vyhecovat. Třeba takové, jako jsem já. Je to skvělá příležitost zhubnout a začít pravidelně cvičit. Jak se říká: Ve zdravém těle zdravý duch,“  říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa, který se i letos účastní pražského běhu ve Hvězdě.
V  Plzni se poběží opět lesy kolem Šídlovského a Kamenného rybníka, start a cíl bude na Ranči Šídlovák. Připraveny jsou trasy 5 a 10 km, rodinný běh na kilometr a letošní novinkou je nevážná štafeta 5 x 1 km nazvaná Běh živlů.

„Štafetu věnujeme všem našim rodičům a prarodičům, kteří patřili k  dobovým subkulturám, tedy swingařským potápkám a bedlám, bigbítovým máničkám nebo undergroundovým pankáčům. Zkrátka všem, jež jejich doba označovala výrazem živly a všelijak se je snažila potírat,“ vysvětluje ředitelka pobočky Paměť národa Plzeňský kraj Markéta Čekanová a dodává, že na trati tohoto závodu jsou vítány i tematické kostýmy.

Všechny běhy budou měřené profesionální časomírou, v  hlavních závodech budou vyhlášeni tři nejlepší běžci ve dvou věkových kategoriích rozdělených na muže a ženy. Rodinný běh bude mít stupně vítězů již bez tohoto rozdělení a Běh živlů bude mít jen jediného vítěze.

Účastníci Běhu pro Paměť    národa mohou i letos  symbolicky svůj běh někomu věnovat.  V  minulých letech si vyráběli odznáčky s heslem „běžím za…“, letos budou mít tuto větu také na startovních číslech. Každý si pak může doplnit jméno osobnosti, které si váží. Ať už to bude Milada Horáková, letci v  RAF, odbojáři nebo třeba vlastní teta, která neuhnula nátlaku StB. Nejčastěji si lidé na trikot píší, že běží za svojí babičku nebo dědečka.

Každý, kdo zaplatí startovné, přispívá na další dokumentaci vzpomínek pamětníků a rozšiřování sbírky Paměť národa.  Startovné pro žáky a studenty začíná na  200 Kč, pro dospělé činí v  Plzni 300 Kč při registraci on-line a 500 Kč na místě.

Pokračuje také kategorie  „běžím kdekoli“. K  běhu se mohou připojit i ti příznivci Paměti národa, kteří to na ostatní místa mají daleko, žijí v  zahraničí nebo zkrátka rádi běhají sami.  Startovní číslo si takto loni připnuli běžci třeba  ve Vrchlabí či Ondřejově, ale i v  USA, Řecku nebo Japonsku.  Na dálku se k  běhu v  roce 2018 připojilo jednašedesát lidí, kteří za registraci dali přes 27  000 korun.
I   letos  Běh pro Paměť národa podporují patroni, mnozí závod pravidelně každý rok běží. Například  olympionici Eva Samková a  Vávra Hradilek, sestry  Geislerovy, herečky Lenka Krobotová  a Petra Nesvačilová nebo novinář Jindřich Šídlo.
„Čím víc lidí s námi poběží, tím víc bude všem sympatizantům nacismu, soudruhům a soudružkám nebo bývalým členům StB jasné, že to s tím budováním lepší, spravedlivější, beztřídní, socialisticko-oligarchické, rasově, kulturně i nábožensky vyčištěné, pro-putinovské společnosti tak jednoduché nebude,“  dodává Mikuláš Kroupa.

Řadu běžeckých rekordů Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) držel legendární běžec Emil Zátopek, který jich dosáhl v  padesátých letech. Na desetikilometrové trati byl nejrychlejší v  letech 1949 – 54, pětikilometrového rekordu s  časem 13:57:02 min dosáhl v  roce 1954. Ve stejném roce zaběhl v  Bruselu svůj nejrychlejší čas na 10 km – 28:54:02 min. Podle přehledu světových rekordů pak běžci stále zrychlovali, světový rekord dnes drží Etiopan Kenenisa Bekele, který v roce 2005 zaběhl desetikilometrovou trať za 26:17.53 min. Český rekord na 10 km má od června 1998 Jan Pešava s  časem 27:47,90 min. Proti Zátopkovi, který běžel o 44 let dříve, jde tedy o zrychlení o zhruba minutu. Ovšem na loňském  Mistrovství ČR v  atletice  získal zlatou Lukáš Olejníček s  časem 31:30:26 min. (tz)

Ilustrační foto Postbellum

  •  

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *