Ve Skvrňanech archeologové odkryli dvě podezdívky děl z druhé světové války
Poklidná zahrádkářská kolonie mezi Předními Skvrňany a Křimicemi, do které kromě majitelů zahrádek zavítají povětšinou jen pejskaři z nedalekého sídliště, zažila nebývalý ruch. Po celé odpoledne o listopadové neděli sem přicházeli lidé zajímající se o historii Plzně a nadšenci do vojenské techniky. Uskutečnil se tam totiž dobrovolnický úklid podezdívky protileteckého děla z doby druhé světové války s komentovanými prohlídkami této pozoruhodné památky. Akce byla součástí projektu Protivzdušná obrana Plzně 2, který již podruhé podpořil grant v rámci Otevřené výzvy Pěstuj prostor.
Pozůstatky baterie protileteckých děl u Skvrňan na leteckém snímku z roku 1956 (Cenia)
Zahrádkářská kolonie na okraji plzeňské čtvrti Zadní Skvrňany byla během války místem strategického významu. Byla tam baterie těžkých protileteckých děl FlaK o ráži 88 mm, která chránila město Plzeň a Škodovy závody před nálety spojeneckých bombardérů. Plzeňská Škodovka byla totiž za války jednou z největších zbrojovek v rukou nacistického Německa. „Podle leteckých snímků z roku 1945, které máme k dispozici, se u Skvrňan nacházely celkem tři betonové podezdívky protileteckých děl,“ říká Martin Cikán z Asociace recentní archeologie, která pořádala úklid této vojenské památky. „Na přelomu 50. a 60. let však jedna z podezdívek zanikla při rozšiřování zahrádek a do dnešních dnů se zachovaly jen dvě.“ Skvrňanské podezdívky jsou čtvercovými objekty o délce zhruba 10 m, které z vnějšku vymezují mohutné hliněné valy a zevnitř jsou zpevněny betonovými deskami. Nároží každého z čtverců zakrývají částečně zhroucené betonové stříšky. „Protiletecké dělo bývalo přišroubované uprostřed podezdívky. Pod stříškami v nárožích se nacházel prostor, v němž se skladovala munice,“ vysvětluje vojenský historik Jiří Nosek z Asociace recentní archeologie.
Momentky z úklidu podezdívky (Lukáš Funk)
Podobných baterií protileteckých děl bychom mohli během války v Plzni a jejím nejbližším okolí nalézt několik desítek. Členové Asociace recentní archeologie tato místa od loňského roku mapují v rámci svého projektu Protivzdušná obrana Plzně a své výsledky zveřejňují na webu www.protivzdusnaobrana.plzne.cz. Tento projekt je realizován v rámci Otevřené výzvy Pěstuj prostor za podpory Ministerstva kultury ČR a finanční podpory Statutárního města Plzně. „Prstenec protileteckých baterií obklopoval celé město, tak aby bylo ze všech stran chráněno před spojeneckými nálety,“ přibližuje válečnou situaci vedoucí projektu Martin Váňa. „Podezdívky protileteckých děl bychom pravděpodobně našli i na dalších bateriích, až do současnosti se ale dochovaly jen na tomto místě. Ostatní baterie zanikly při výstavbě nových domů nebo byly rozorány,“ dodává Váňa.
Momentky z úklidu podezdívky (Lukáš Funk)
Podezdívky na okraji Skvrňan tedy představují jedinečnou památku na válečná léta. Jejich stav však tento význam zatím moc neodrážel. Vojenské objekty zůstávaly před potenciálními návštěvníky ukryty v hustém křoví. Majitelé místních zahrádek je navíc řadu let využívali jako smetiště, takže dnes doslova přetékají odpadem.
„Vůbec se nám nelíbil neutěšený stav této památky, a tak jsme se rozhodli alespoň jednu z podezdívek uklidit,“ říká předseda Asociace recentní archeologie Lukáš Funk. Členové Asociace za pomoci několika dalších dobrovolníků očistili během nedělního odpoledne podezdívku od náletové zeleně. Po vymýcení veškerého křoví a rumištních rostlin následoval úklid odpadu. „Smetím z podezdívky jsme naplnili celý kontejner, který nám pro úklid zdarma zapůjčila společnost Čistá Plzeň,“ popisuje průběh prací Martin Váňa a ukazuje některé zajímavé „artefakty“, které se při vyklízení smetiště našly. „Z podezdívky jsme vytáhli třeba dřevěnou loďku, funkční cestovní kufr a několik vysavačů. Zpod hromady plechovek se na nás dokonce zazubil umělý chrup, který někdo odhodil.“ Vylovené nálezy si během dne přišlo prohlédnout několik zájemců z Plzně a Křimic, kteří byli o akci informováni prostřednictvím sociálních sítí. Pro ně a pro další kolemjdoucí, které zaujal ruch kolem uklízené podezdívky, byla navíc připravena komentovaná prohlídka místa s výkladem o historii protivzdušné obrany. Někteří z návštěvníků byly touto nevšední památkou tak zaujati, že se alespoň na chvíli odvážili nasadit pracovní rukavice a odvézt pár koleček odpadu.
Momentky z úklidu podezdívky (Lukáš Funk)
Přestože zapůjčený kontejner poskytoval objem 11 m3, všechen odpad z podezdívky se do něj zdaleka nevešel. I tak ale zanedbaná památka po úklidu „prokoukla“. „S prací budeme pokračovat na jaře, kdy se chceme dostat až na dno podezdívky. Byli bychom rádi, kdyby se podezdívka v budoucnu stala cílem procházek Plzeňanů. Toto místo k výletům přímo vybízí, jsme zde uprostřed přírody, a přitom jen pár minut od stanice tramvaje. Uklizená a zakonzervovaná podezdívka protileteckého děla by tento zapomenutý kout Plzně ještě více zatraktivnila,“ popisuje potenciál místa Martin Váňa.
„U podezdívky jsme umístili provizorní informační ceduli, která bude v příštím roce nahrazena tabulí, s jakými se můžete setkat na naučných stezkách. Informuje o historii protiletecké obrany, popisuje význam tohoto místa a zmiňuje se i o sestřeleném bombardéru B-17G, který se zde na konci války zřítil. Cedule také žádá čtenáře, aby do podezdívky neukládal další odpad. Snad ji místní zahrádkáři budou respektovat,“ uzavírá Martin Váňa.
Zdroj: Asociace recentní archeologie – Martin Váňa
