Ostatky plzeňského rodáka kardinála Josefa Berana se vracejí domů. V pátek je Česko přivítá zvoněním ve všech kostelích
Zítra v 18 hodin se na pět minut rozezní zvony na všech kostelích v republice na počest plzeňského rodáka kardinála Josefa Berana. Přesně v té době přistane v Praze letadlo s jeho ostatky. Letadlo bude třeba i chvíli kroužit nad hlavním městem, aby se dotklo země právě ve chvíli, kdy se rozezní zvony. Kardinála Berana na jeho poslední cestě z Vatikánu do Prahy doprovází česká státní delegace vedená ministrem kultury Iljou Šmídem a zástupci katolíků v čele s plzeňským biskupem Tomášem Holubem. Informoval o tom ceremoniář kardinála Dominika Duky jáhen Vojtěch Mátl.
Kardinál Josef Beran zemřel v Římě, kde byl ve vyhnanství, v roce 1969. V roce 1946 se stal pražským arcibiskupem. Kardinálem byl jmenován v roce 1965. Když si odjel do Vatikánu pro kardinálský klobouk, československý režim mu už nedovolil cestu zpět. A to ani po smrti. Pohřben je po boku papežů v chrámu sv. Petra v Římě. Vyzvednutí jeho těla z baziliky se uskuteční 19. dubna za účasti české delegace. Pro kardinála byla zhotovena nová, velmi jednoduchá dubová rakev podobná té, v níž byl pohřben Jan Pavel II.
Pohřbením kardinála Josefa Berana (1888-1969) v pražské svatovítské katedrále dojde k naplnění poslední vůle bývalého pražského arcibiskupa pronásledovaného oběma totalitami minulého století. Jeho ostatky budou vystaveny od 21. do 23. dubna v katedrále sv. Víta a po bohoslužbě 23. dubna tam bude rakev uložena do nově zřízeného sarkofágu. Poklonit se kardinálovi budou moci lidé i v den příletu, 20. dubna, v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích v 19 hodin nebo v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v areálu Strahovského kláštera po 20. hodině.
V sobotu v deset hodin vyjde z baziliky průvod všech, kdo budou chtít přijít – a všichni jsou k tomu srdečně zváni, aby pana kardinála doprovodili. Než zástup vyrazí, rádi bychom, aby Karel Skalický, někdejší sekretář kardinála Berana, přečetl zmíněný zachovaný úryvek z jeho posledního svobodného kázání. A zazpíváme litanie k Duchu Svatému, protože se má za to, že této verze je autorem právě kardinál Beran.
“Z baziliky jej vyprovodí zvuk varhan a rakev naložíme na kočár tažený šestispřežím starokladrubských vraníků – národní hřebčín je určený k tomu, aby tyto ceremoniální příležitosti zajišťoval, takže si této služby velmi váží, stejně jako my jejich pomoci. V průvodu půjde klérus, maltézští rytíři, orlové, sokolové, za rakví rodina pana kardinála Berana a pak všichni ostatní. Za zpěvu mariánských litanií vyjdeme od Strahova směrem na Hradčany. Až půjdeme kolem Lorety, zazní její zvonkohra. V její blízkosti bylo totiž estébácké vězení zvané Domeček a řada týraných vězněných lidí se jen díky zvuku těchto zvonů dozvěděla, kde se nachází. Je to symbolické – pan kardinál také nikdy nevěděl, kde je právě internovaný, a zjistil to například z hlášení výkupu kůží. Od Lorety na arcibiskupství bude průvod doprovázet rytmická hudba, abychom dali prostor mladé generaci projevit úctu statečnému arcibiskupovi, a akce tím dostane i radostnější ráz,” informuje jáhen Mátl.
Bohoslovci vynesou rakev na katafalk, který bude připraven na nádvoří Arcibiskupského paláce. Za zpěvu litanií k národním patronům pak bude liturgický průvod pokračovat do katedrály. Před rakví bude nesena biskupská svatovojtěšská berla a za rakví bude kráčet kardinál Dominik Duka, který ponese lebku sv. Vojtěcha. Právě na ni nechal Josef Beran vyrobit při svatovojtěšském jubileu v roce 1947 relikviář a lebka putovala na poděkování za konec války po českých zemích.
Při vstupu do katedrály zazní starobylý hymnus „Ecce sacerdos magnus“. Tímto zpěvem je vítán Kristus, jediný velekněz křesťanů, který přichází doprostřed svého lidu v osobě biskupa. Do své katedrály se kardinál Beran vrátí symbolicky nesen studenty bohosloví. Jejich předchůdci arcibiskupa vlastními těly chránili při jeho poslední cestě z katedrály o Božím těle 19. června 1949, kdy StB ve spolupráci s dalšími složkami komunistické moci narušila průběh slavné liturgie. Ihned poté byl Josef Beran v Arcibiskupském paláci zatčen a začaly dlouhé roky jeho internace.
Mše svatá, kterou bude přenášet Česká televize, bude sloužena ke cti sv. Vojtěcha. Pan kardinál Beran byl také ředitelem ústavu hluchoněmých v Krči. Trávil s nimi čas, věnoval jim pozornost i péči, sháněl sponzory. Čtení tedy bude ve znakové řeči – pastorační asistentka z farnosti neslyšících jej „zaznakuje“. Přímluvy by měla číst Stanislava Vodičková, která je autorkou knihy o kardinálu Beranovi a pracuje na procesu jeho blahořečení, a zástupce Ekumenické rady církví. Josef Beran zažíval ekumenické sbližování v koncentračním táboře Dachau, kde byli společně vězněni katoličtí a protestantští duchovní. Jako pražský arcibiskup pak předsedal průkopnické akci, kdy společné ekumenické shromáždění zástupců duchovních a věřících všech křesťanských církví žádalo mír a náboženskou svobodu. Na II. vatikánském koncilu pan kardinál Beran pronesl významný projev o svobodě svědomí s výrazným ekumenickým akcentem.
Obětní dary pak ponesou tři sestry dominikánky ze stejné kongregace, z níž byly i sestry, které se staraly o Josefa Berana v době jeho dvanáctileté internace.
Převoz ostatků do České republiky povolil začátkem ledna papež František. “Já jsem velmi rád, že budu moci být ten, kdo doprovází proces od baziliky svatého Petra až do katedrály,” řekl plzeňský biskup Tomáš Holub pro server proglas.cz. Připomněl rovněž, že v Plzni se chystá na podzim velká výstava o kardinálu Beranovi. Na její přípravě spolupracuje biskupství, radnice i kardinálovi příbuzní a půjde o jednu z akcí ke stému výročí vzniku Československa.
Foto Katolický týdeník
