Když většina lidí ještě spí, oni už procházejí louky s drony a hledají malá srnčata ukrytá ve vysoké trávě. Právě teď začíná období senosečí a pro stovky mláďat i boj o život. Plzeňský kraj proto znovu podpoří spolek, který pomáhá zachraňovat srnčata před sekačkami.
Plzeňský kraj i letos podpoří spolek Stop sečení srnčat – Plzeňsko, který pomáhá chránit mláďata volně žijící zvěře před moderní zemědělskou technikou. Na jejich činnost přispěje stejně jako loni částkou 100 tisíc korun.
Pro srnčata je nebezpečné právě to, co jim v přírodě běžně pomáhá přežít. Když cítí nebezpečí, neutíkají – instinktivně se přikrčí a zůstanou nehybně ležet v trávě. Jenže před sekačkou je tento obranný mechanismus fatální. Každoročně tak při senoseči zahynou desítky tisíc mláďat a dalších zvířat.
Proto dobrovolníci vyrážejí do terénu ještě před východem slunce. Pomocí dronů s termovizí prohledávají louky určené k sečení a hledají ukrytá mláďata. Jakmile operátor zvíře objeví, lidé ho opatrně přenesou do bezpečí, kde přečká samotné sečení. Poté se vrací zpět na místo, kde si ho matka většinou sama najde.
Je to práce náročná, přesná a hlavně citlivá. Dobrovolníci jsou na manipulaci se zvířaty pečlivě proškoleni a často věnují záchraně celé své volné víkendy i časná rána.
Výsledky přitom mají obrovský smysl. Jen během loňské sezóny se podařilo zachránit 661 srnčat, ale také dančata, koloušky, zajíčky, ježky a dokonce i ptačí hnízda. Velkou roli hraje i spolupráce se zemědělci a myslivci. Pokud se termíny sečení hlásí včas a práce na loukách se dobře naplánují, šance na záchranu výrazně roste.
Záchrana srnčat je jednou z těch nenápadných věcí, které nejsou na první pohled vidět, ale mají obrovský význam. Každé zachráněné mládě je malým vítězstvím – a připomínkou, že i obyčejné ráno na louce může rozhodnout o životě.
(dp), foto Plzeňský kraj