Před třinácti lety postavil v plzeňské zoo tradiční chýši. Teď se náčelník kmene Yekuana Ede Kumady, kterému se říká také Dennys nebo Paprsek světla, vrátil do Plzně s dalším pozoruhodným úkolem. Ze dvou vzrostlých topolů vyrábí dlabané kánoe, které se stanou součástí připravované jihoamerické expozice.
Návštěvníci Zoo a botanické zahrady mohou náčelníka a jeho kolegy sledovat při práci až do středy 23. září. A rozhodně je 
na co se dívat. Z obyčejných kmenů totiž pod jejich rukama vznikají lodě dlouhé pět a devět metrů.
Z chýše vzniknou lodě
Když byl Ede Kumady v Plzni naposledy, v roce 2013, pomáhal pracovníkům zoo postavit tradiční chýši zvanou Churuata. Tentokrát se pustil do práce, která je pro jeho kulturu stejně typická – výroby velkých dřevěných lodí.
Obě kánoe budou součástí nové expozice věnované přírodě a 
obyvatelům Jižní Ameriky. Návštěvníci tak neuvidí jen hotové lodě, ale mohou přímo sledovat, jak vznikají.
První loď vyrobil v devíti letech
Ede Kumady se výrobě kánoí věnuje prakticky celý život. První loď vyrobil už v devíti letech a dosud jich vytvořil přibližně dvacet velkých.
Standardní curiara mu zabere pět až sedm dní. S pomocníky je práce rychlejší. Nejlepší dovednosti v jejich výrobě mají podle tradice členové kmene ve věku kolem čtyřiceti až padesáti let.
Nejde přitom o lodě určené pouze k obdivování. Pro obyvatele Amazonie představují důležitý dopravní prostředek a výsledek znalostí předávaných z generace na generaci.
Lidé od dřeva na vodě
Ede Kumady je náčelníkem kmene Yekuana, jehož příslušníci žijí ve Venezuele. Yekuanové jsou známí jako zruční výrobci dlabaných kánoí, kterým se říká curiaras. S jejich pomocí dokážou proplouvat i náročnými peřejemi divokých řek.
Samotné jméno Yekuana se vykládá jako spojení slov označujících dřevo či strom, vodu a lidi. Volně bychom ho tedy mohli přeložit jako „lidé od dřeva na vodě“. A právě spojení člověka, dřeva a řeky se v jejich kultuře odráží dodnes.
Koše, které vyprávějí příběhy
Výroba lodí ale není jedinou pozoruhodnou tradicí kmene. Yekuanové jsou známí také svým košíkářským uměním.
Ženy i muži vyrábějí složitě pletené koše s geometrickými vzory. Některé z nich, například koše zvané waja, zobrazují mytologické symboly, zvířata a představy o světě, které jsou součástí kmenové kosmovize.
Návštěva náčelníka v Plzni tak není jen ukázkou řemesla. Je také příležitostí setkat se s kulturou, která vznikala po staletí v těsném spojení s amazonskou přírodou.
Až budete v plzeňské zoo, zkuste se zastavit u náčelníka Edeho Kumadyho. Možná právě uvidíte, jak se z obyčejného topolu rodí loď, která má za sebou příběh starý tisíce kilometrů.
(dp), foto Kateřina Misíková