Nemusíme kvůli bezpečnému sportování sedět doma. Naopak. Léto je ideální čas vyrazit na kolo, zaplavat si, zahrát volejbal nebo si zaběhat. Jen je dobré nezačínat po několika měsících nicnedělání rovnou jako olympionik. Několik jednoduchých pravidel může ušetřit bolest, návštěvu ambulance i několik týdnů nuceného klidu.
„Riziko úrazu samozřejmě nelze úplně vyloučit. Dodržováním několika jednoduchých pravidel ho ale můžeme výrazně snížit,“ říká primář Centra jednodenní ortopedie MUDr. Ondřej Havel z plzeňské Nemocnice PRIVAMED.
Pět minut, které se mohou vyplatit
Jedna z nejjednodušších věcí je přitom zároveň jedna z nejčastěji opomíjených – rozcvička. Člověk si obuje tenisky, vezme míč nebo sedne na kolo a chce vyrazit. Tělo ale potřebuje chvíli, aby se na zátěž připravilo. Před sportem proto stačí pět až deset minut věnovat zahřátí a protažení.
„Svaly, šlachy i klouby se tak lépe připraví na zátěž. A vyplatí se myslet i na závěr. Přibližně půl hodiny po sportu je vhodné zařadit závěrečné protažení, které pomůže svalům s regenerací,“ doporučuje MUDr. Havel. Nemusí jít přitom o žádnou složitou sestavu. Smyslem je dát tělu najevo, že se právě chystá něco dělat.
Helma není ozdoba na řídítkách
U cyklistů a bruslařů pak přichází na řadu ochranné pomůcky. Především helma by měla být samozřejmostí.
Při pádu totiž nerozhoduje jen to, jak dobře umíme jezdit, ale také rychlost. A zatímco odřená dlaň obvykle znamená jen nepříjemnou vzpomínku, úraz hlavy může mít mnohem vážnější následky.
„U cyklistiky bych helmu považoval za úplný základ. U inline bruslení je vhodné přidat také chrániče zápěstí, loktů a kolen. Člověk má pocit, že je nepotřebuje, dokud jednou nespadne,“ říká primář. A to je možná jeden z nejlepších argumentů pro jejich používání.
Vedro není soupeř, kterého musíme porazit
Dalším letním protivníkem je počasí. Při sportování v horku tělo ztrácí mnohem více tekutin a minerálů. Pokud je nedoplňujeme, mohou přijít svalové křeče, dehydratace, přehřátí nebo kolaps. Ideální proto není vyrážet na nejdelší výlet nebo nejintenzivnější trénink právě v době, kdy slunce nejvíce pálí.
„Pokud to jde, je lepší sport naplánovat na ráno nebo večer. Mezi jedenáctou a patnáctou hodinou je vhodnější zvolit méně náročnou aktivitu nebo odpočinek ve stínu,“ radí MUDr. Havel.
A samozřejmě pít průběžně, nikoli až ve chvíli, kdy člověk zjistí, že má úplně sucho v ústech. Při delší nebo intenzivnější aktivitě mohou přijít vhod také minerální nebo iontové nápoje.
Tělo není stroj na okamžitý výkon
Možná nejdůležitější pravidlo se ale týká vlastního ega. Kdo celý rok nesportuje, neměl by chtít během prvního prázdninového týdne dohnat všechno najednou. Fotbal, nohejbal, plážový volejbal nebo tenis znamenají rychlé sprinty, výskoky a prudké změny směru. A právě na to nemusí být tělo připravené.
„Zátěž je potřeba zvyšovat postupně. Pokud člověk celý rok nesportuje, nemůže očekávat, že jeho tělo zvládne během dovolené bez problémů několik hodin intenzivního pohybu,“ upozorňuje primář Havel.
Zvlášť opatrní by měli být lidé, kteří se léčí s chronickým onemocněním, například vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou. Vhodnou intenzitu pohybu je v takovém případě dobré konzultovat s lékařem.
Když už se něco stane
Ani nejlepší příprava samozřejmě nezaručí, že se člověku úraz vyhne. Důležité je proto vědět, co dělat.
Při podvrtnutí nebo podezření na poranění měkkých tkání je vhodné aktivitu okamžitě přerušit, postižené místo chladit přes vrstvu látky, končetinu znehybnit a pokud možno ji držet ve zvýšené poloze. Při výrazné bolesti, deformitě nebo pokud není možné končetinu zatížit, je čas vyhledat lékaře. U vážnějších úrazů ale není na místě čekat, jestli bolest sama přejde.
„Pokud je člověk v bezvědomí, má silné bolesti krku nebo je podezření na vážnější poranění hlavy či páteře, není vhodné s ním manipulovat a je potřeba zavolat záchrannou službu. U komplikovanějších úrazů skutečně rozhoduje čas,“ připomíná MUDr. Havel.
A podobně je tomu u příznaků infarktu nebo mrtvice. Náhlá porucha řeči, pokles koutku, slabost jedné poloviny těla nebo náhle vzniklá silná bolest hlavy znamenají volat 155. Stejně tak svíravá bolest na hrudi s dušností, studeným potem či nevolností.
Sport ano. Hrdinství nemusí být
Léto tedy nemusí být obdobím, kdy budeme počítat jen hodiny strávené ve stínu. Pohyb je pro tělo dobrý. Jen je potřeba mu dát šanci, aby ho zvládlo.
„Základem bezpečné aktivity je nepodceňovat přípravu, vlastní limity ani bezpečnost. Dostatek tekutin a správně zvolená intenzita mohou předejít řadě zbytečných úrazů,“ shrnuje primář Ondřej Havel.
A možná vůbec není špatné pravidlo, které se hodí pro každý letní sport: raději skončit o deset minut dřív než o několik týdnů později.
ČP, ilustrační foto Pixabay