V rámci cyklu přednášek a besed s názvem „Svět kolem nás“ navštíví v pondělí 30. října Gymnázium Františka Křižíka František „Čuňas“ Stárek z Ústavu pro studium totalitních režimů. (Původní termín besedy byl 23. října – z technických důvodů musel být změněn.) Se studenty septimy a oktávy i dalšími zájemci bude hovořit o historii československého samizdatu, o svých přátelích z řad renomovaných básníků, dramatiků, prozaiků a muzikantů, jimž „doba nepřála“. Představí samizdatový časopis Vokno a jistě bude odpovídat na mnohé další dotazy.
V rámci cyklu Svět kolem navštívili gymnázium kytarový virtuos Lubomír Brabec, dcera sira Nicholase Wintona Barbara Wintonová, experimentální archeolog Pavel Pavel, astronom Jiří Grygar, designer vozů Ferrari MaurizioCorbi nebo shakespearolog Martin Hilský. Proběhly také výstavy karikaturisty Pavla Kantorka, plzeňských komiksových kreslířů s názvem Plzeňská bublanina či výstava fotografií s názvem „Život bez bariér“.
Beseda se uskuteční pro studenty školy i pro veřejnost v pondělí 30. října od 12:00 do 13:30 v aule gymnázia, Sokolovská 54, vstup je zdarma.
Besedu pořádá Gymnázium Františka Křižíka a Středoškolský klub ASK ČR při gymnáziu.
František “Čuňas” Stárek
František „Čuňas“ Stárek je český publicista, bývalý šéfredaktor časopisu Vokno, disident, vězeň totality odsouzený na 5 let odnětí svobody, bývalý zaměstnanec Bezpečnostní informační služby (BIS) a politik. V roce 2016 kandidoval v senátních volbách za Občanskou demokratickou stranu v obvodu č. 25 – Praha 6.
Pochází ze sedlácké rodiny z Libchav u Ústí nad Orlicí, jejich statek byl komunisty v roce 1952 znárodněn a rodina vystěhována. Otec Jaroslav byl vězněn v 50.letech, v roce 1960 zemřel na infarkt, jeho bratr Jaroslav byl vězněn za 2. světové války gestapem a podruhé na začátku normalizace.
František Stárek se narodil v Plzni v roce 1952.Vyrůstal v Konstantinových Lázních ve vysídleném pohraničí, od dvou let do maturity v Teplicích. Roku 1968 byl přijat na Střední průmyslovou školu hornickou v Duchcově, kde se zapojil do tehdejšího studentského hnutí – Unie středoškoláků a učňů. Po jejím rozpuštění (podzim 1969) začal mít problémy spojené s délkou svých vlasů, což byl jeden z důvodů, proč po maturitě (1973) nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole.
V roce 1973 Stárek začal pracovat v Praze, kde již měl řadu přátel v okruhu tehdy se formujícího českého undergroundu, kde byl znám pod přezdívkou Čuňas. Podílel se na organizování hudebních produkcí a přednášek a na šíření samizdatové literatury. Ve známém případu s The Plastic People of the Universe byl souzen v Plzni spolu s K. Havelkou a M. Skalickým pro trestný čin výtržnictví v organizované skupině, kterého se měli dopustit tím, že společně zorganizovali a uskutečnili přednášku Ivana Jirouse a koncert Svatopluka Karáska a Karla Soukupa v Přešticích. U okresního soudu byl odsouzen k 8 měsícům vězení, krajský soud trest změnil na podmíněný, ve skutečnosti strávil půl roku ve vazbě ve věznici Plzeň-Bory.
Na začátku roku 1977 se věnoval organizačním a distribučním aktivitám spojených s Chartou 77, kterou téhož roku také podepsal.V roce 1979 začal vydávat samizdatový časopis Vokno, za což byl odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody a dvěma letům ochranného dohledu. Od roku 1979 se věnoval činnosti v Chartě 77 a spolupráci s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.
Je spoluautorem (spolu s Jiřím Kostúrem) knihy Baráky, která popisuje zvláštní fenomén komun tzv. neorganizované mládeže v období komunistické totality.
Dne 26. listopadu 1989 byl propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky. Po propuštění se aktivně podílel na ustavování Občanského fóra. Od dubna 1990 do května 2007 pracoval v Bezpečnostní informační službě. V roce 1996 získal bakalářský titul na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2008 pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Zdroj: wikipedia