Když zaplaví louku, ucpe propustek nebo pokácí strom, bývá zle. Bobr je škůdce, zaznívá často. Jenže právě v době, kdy krajinu trápí vedra a nedostatek vody, se ukazuje, že náš největší hlodavec možná celé roky dělal práci, kterou dnes složitě a za velké peníze řeší lidé.
Zadržuje vodu v krajině
Bobři se do západních Čech začali vracet z Německa zhruba 
před čtvrtstoletím. Jejich příchod rozhodně neprovázelo všeobecné nadšení. Zaplavené pozemky, ucpané meliorace, vlhká místa na polích nebo ohlodané stromy dokázaly rozčílit zemědělce, lesníky, chataře i majitele zahrad. Jenže krajina se mezitím měnila.
Potoky, které byly v minulosti napřímené a zahloubené, odváděly vodu pryč. Mokrá místa mizela a s nimi i přirozená schopnost krajiny uchovat si vláhu. Pak přišel bobr a začal stavět hráze.
Bobr neodvádí vodu. On ji zastaví
„Bobr evropský, aniž by to sám tušil, je jedním z nejlepších vodohospodářů, krajinářů a specialistů na fungující ekosystémy,“ říká Karel Makoň z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku.
Bobří hráze zpomalují proud, voda se rozlévá do okolí a postupně vsakuje do půdy. Vznikají mokřady a malé vodní plochy. Místa, která pomáhají doplňovat zásoby vody a 
zároveň dávají prostor desítkám dalších druhů živočichů a rostlin. A mají ještě jednu důležitou schopnost. Když přijde prudký déšť, dokážou část vody zachytit a zpomalit její cestu krajinou.
„Bez bobra by škody způsobené extrémními výkyvy počasí, suchem i povodněmi byly několikanásobně vyšší, než jsou teď,“ je přesvědčen Karel Makoň.
Dvacet let práce na Kateřinském potoce
Jak může krajina s bobrem vypadat, ukazuje Kateřinský potok pod Hošťkou u Rozvadova. Bobři tu hospodaří více než dvacet let. V roce 2020 tam Dobrovolný ekologický spolek odkoupil prvních 5,6 hektaru údolní nivy. Později díky Nadačnímu fondu Eden přibyly další pozemky a dnes má zdejší soukromá přírodní rezervace více než 25 hektarů.
Příroda tu podle ochránců není řízena. Dostala prostor. A bobr také. Výsledkem je krajina, která si dokáže vodu uchovat i v době, kdy okolí trápí vedra a sucho.
Možná jsme se na bobra dívali špatně
Bobr samozřejmě umí způsobit problémy. Dokáže zatopit pozemek, ucpat propustek nebo si vybrat strom, který by mu jeho majitel rozhodně nedal.
Jenže v době, kdy hledáme miliardová řešení, jak vrátit vodu do vysušené krajiny, stojí za to podívat se také na stavitele, který pracuje zadarmo. Karel Makoň mu s nadsázkou navrhuje státní vyznamenání a medaili Za zásluhy o vodu a stát. Možná ji nikdy nedostane. Ale při pohledu na vysychající krajinu bychom mu alespoň mohli přestat automaticky nadávat.
Zdroj: DESOP Plzeň